Zvířata k cirkusu patří. Nesmí jich být ale Sto
Dvacáté narozeniny slavila uprostřed lunaparku na pražském Výstavišti ska legenda Sto zvířat. Spíž než jako na oslavě to v Incheba areně ale chvílemi vypadalo jako v blázinci a návštěvníci nad tou trapností jen kroutili hlavami. Naštěstí aspoň kapela nezklamala a za tradičně skvělou produkci ji publikum patřičně odměnilo.
Že si hudebníci zvou na své koncerty předskokany a jiné hosty, už bereme jako samozřejmost. Sto zvířat si přizvali holandskou reggae skupinu The Upsessions, která úderem sedmé rozehrála ve slušivých zelených teplákovkách radostný set. O hodinu později ji vystřídali českokrumlovští romští hudebníci Cindži renta. Vystoupení obou kapel rozhodně nezněla špatně, ale dvouhodinové čekání na Zvířata bylo příliš.
Až v devět se halou rozezněly první tóny písně Nejkratší cesta a na pódiu se konečně ukázalo všech Sto zvířat. Plné hale nabídla kapela postupně několik destítek zaručených písní a přidala i tři novinky z připravované desky. O 
vynikajícím koncertním projevu Zvířat se toho napsala už hodně, a i já bych se tentokrát mohl rozplývat nad šarmantní zpěvačkou Janou, jíž mistrně sekundoval Honza Kalina, nebo nad dechovou sekcí, která se při hře pěkně do rytmu hýbala. Tradičně výborné vystoupení ale mělo hned několik škraloupů.
Oslavy výročí kapely měly zřejmě mít jakýsi jednotný „vizuál“ – žluté slony na černém pozadí. Tenhle motiv se objevil na webu kapely, na plakátech a byl i na plachtě za scénou, ovšem tím jednotna motivu skončila. Proč – vždy po několika odehraných písničkách – přiběhla parta z Kašpárka v rohlíku a svými íce či méně trapnými scénkami úplně rušila příjemně rozjetý koncert? Návštěvníci pochopitelně přestali poSKAkovat a jen kroutili hlavami nad podivně vymaškařenými osobami, které se po pódiu proháněly s bílými pracovními kolečky, balóny nebo popelnicemi.
Sto zvířat a jedna z žady hitovek: Nikdy nic nebylo
Jako na školní besídce to pak vypadalo i během dalšího hluchého místa vystoupení, kdy se celá kapela odebrala do backstage (osvěžit se, nebo si zakouřit?) a na pódiu zatančila skupinka Ax, dívky v leopardích outfitech. Aby se neřeklo, kapelu pak doprovodily i během následujících písní.
Pochválit tak můžeme snad jen videoprojekce, na kterých se střídaly živé záběry koncertu s vtipně sestříhanými kousky starých filmů. Ovšem ani tentokrát jsme se žádného slona nebo jiného zvířete nedočkali. Škoda.
Sto zvířat mluví o dvacátinách
Na konci se na pódium nahrnuli všichni, kdo se večer představili, muzikanti, tanečníci i kašpaři, na hlavy jim napadaly konfety a já jsem se ptal, jestli měla kapela opravdu v plánu vypadat jako laciný cirkus. „Těším se na prosinec, až budou ve Kbelích hrát zase normálně, bez kašpárků,“ smutně poznamenal jeden z návštěvníků s odkazem na samostatný předvánoční koncert kapely.
Zvířata poděkovala, všichni zatleskali a šlo se domů. Tak snad v prosinci ve Kbelích.
Sto zvířat: 20 let
20. října 2010, Incheba arena
Hosté: The Upsessions, Cindži renta, Kašpárek v rohlíku, AX