Zrození Planety opic: Milé letní překvapení
Že by se ze Zrození Planety opic stal nakonec letní hit? Pokračování slavného opičího příběhu nedávali mnoho šancí ani ortodoxní fanoušci série, neznámý režisér Rupert Waytt svou novinkou ale nejspíš pořádně překvapí.
Důvodem k pochybám o kvalitě Zrození Planety opic totiž byla vedle malé zkušenosti britského režiséra Ruperta Waytta celá řada neslavných pokračování původního snímku Planeta opic z roku 1968. Všechna do jednoho (a že jich nebylo málo!) skončila v propadlišti filmových dějin a poškodila jméno skvělého originálu s charismatickým Chartonem Hestonem do té míry, že filmovou značku „opic“ obcházeli všichni soudní filmaři širokým obloukem. Odvážně se zachoval snad pouze Tim Burton na přelomu tisíciletí, ale jeho remake to od kritiky schytal snad ještě víc než neúspěšní předchůdci.
Jenže režisér Waytt se s výzvou vypořádal dobře. Do hlavní role Zrození se mu podařilo obsadit hvězdného Jamese Franca, čímž si už předem zajistil důležitý marketingový tahák. Hlavně se však scenáristicky vydal celkem překvapivou cestou.
Podívejte se na trailer
http://www.youtube.com/watch?v=ta6xOL_R15k
Franco hraje v jeho verzi mladého vědce, kterému tatínek umírá na Alzheimerovu chorobu. Franco se proto za každých okolností snaží vyvinout lék, který zvyšuje mozkovou aktivitu. Lék testuje na primátech a díky nečekaným okolnostem se jeden takový „infikovaný“ opičák dostane jako mládě do jeho domu. Je neuvěřitelně inteligentní, otec se zdá být také vyléčen. Idyla ale, samozřejmě, nemůže trvat věčně.
Digitální opice válí
Waytt se rozhodl pro velmi jednoduchý příběh, který vysvětluje, jakým způsobem se z opic stali tvorové na inteligenční úrovni člověka. Vyhýbá se Burtonově chybě cokoliv převyprávět, ani se nepokouší rozvíjet známý příběh z konce šedesátých let.
Wayttovým trumfem nejsou lidské herecké výkony, vždyť v centru dění je opice César, jejíž poznávání lidské společnosti a sebe sama si kamera všímá v prvé řadě. Opičí hrdinové (ano, bude jich více) se opravdu povedli, i když nostalgickému milovníkovi kostýmů budou možná trochu vadit – jsou totiž úplně digitální.
O jejich ztvárnění se postarali tvůrci známého sci-fi Avatar, jako předobraz Césara jim posloužil Andi Serkis, který má s něčím velmi podobným 
bohaté zkušenosti z Pána prstenů, kde si zahrál digitálního Gluma. Opice zkrátka ve filmu působí velmi přirozeně a po chvíli úplně zapomenete, že jsou vlastně pouhým výtvorem týmu grafiků.
Zrození Planety opic sice co se psychologie postav i dialogů týče zdaleka nedosahuje kvalit originálu; například lidskou rasu tu tvůrci zobrazují až příliš černobíle. Buď opice a příridu milujete, anebo nesnášíte.
V tomto případě ale přirovnání k prvímu dílu ani není na místě. Smyslem nového filmu bylo přinést divákovi další dávku emocí, možná i něco z poučných motivů bajek. Nic složitého. S pěkně natočenou akcí, napětím, které by se dalo chvílemi krájet, a jedním sympatickým opičákem to všechno funguje velmi dobře. Škoda jen nedotaženého konce; což je ale jen malá kaňka na milém letním překvapení.
Zrození Planety opic (Rise of the Planet of the Apes)
USA, 2011, anglická verze, české titulky
Režie: Rupert Waytt
Hrají: James Franco, Andy Serkis, Brian Cox, John Lithgow, Frieda Pinto, Tom Felton a další
Premiéra v ČR: 11. srpna 2011