Hřebejkova Nevinnost: Zneužil ji, nebo ne?
Je důvěryhodnější výpověď čtrnáctileté holky, nebo obhajoba váženého lékaře? Jak snadné je osočit někoho ze sexuálního zneužívání a kde je hranice, za kterou jsme schopni jít, když někoho milujeme? To jsou otázky, které klade nový film tandemu Hřebejk–Jarchovský Nevinnost. Je to detektivka a psychologické drama a nejspíš nám chce sdělit, že nic není tak, jak se na první pohled zdá. Škoda jen té formy.
Jan Hřebejk a Petr Jarchovský se v novém českém filmu Nevinnost vydali cestou předchozí Kawasakiho růže (recenze: Hřebejkova Kawasakiho růže…). Kamera se snaží o skandinávskou syrovost, najdeme tu i motiv tajemství, které skrývá (nebo neskrývá?) hlava rodiny. Tou je lékař Tomáš (Ondřej Vetchý).
Pracuje na oddělení úrazů a rehabilitací a asi by si dál žil poklidný život v malebné vilce obklopen rodinou svého tchána (Luděk Munzar), kdyby jednoho dne do jeho života nevstoupila pacientka; nejprve prostřednictvím zamilovaných a erotických mailů, poté při policejním vyšetřování. Matka dotyčné dívky totiž najde dceřin pubertální deníček a Tomáše obviní ze sexuálního zneužití. Aby toho nebylo málo, vedoucím vyšetřování je pověřen policista Láďa (Hynek Čermák), bývalý manžel Tomášovy ženy.
Podívejte se na ukázky z filmu
Máme se rádi, ale každý něco tajíme
Hřebejk tu znova rozehrává svoje ústřední téma – rodinné vztahy, zamlčené křivdy a principy, kterými se blízcí lidé citově zraňují.
V prvních dvou třetinách se film tváří jako detektivka, a má také spád. Škoda jen toho množství postav, které se na plátně střídají. Postižený syn z prvního manželství působí jako svěží motiv, ale v rámci vyprávění příběhu nehraje víceméně žádnou roli. Jen podtrhuje linii, jak „správnej a férovej ten Láďa je“. Stejně jako už lehce senilní děda mají tyto vedlejší figurky nejspíš podpořit představu rodiny jako různorodého lidského společenství, které sice působí soudržně, ale ve skutečnosti zápasí s vnitřními temnými proudy.
Podívejte se na reportáž z natáčení Nevinnosti
Na hřebejkovskou poetiku se v Nevinnosti podařilo vybudovat velmi hutnou atmosféru a funguje i (též klasická hřebejkovská) paralela mezi vypulírovaným, elegantním lékařovým domovem a zašedlou neútulností Láďova bytu. Stejně jako paralelní vyšetřování distinguovaného Tomáše a doslova prasáckého balkánského překupníka s nezletilými prostitutkami.
Jako z Večerů pod lampu
Této detektivní linii (zneužil či nezneužil Tomáš svoji pacientku?) by ale nakonec slušelo vypjatější finále. To, co je v materiálech avizováno jako pád na absolutní dno, autoři filmu jen tak nahodili. Všechno nakonec opět vyšumí do poklidné idyly, která připravuje půdu pro lehce zmatený konec. Do děje totiž vstupuje jedna z vedlejších postav, aby odhalila rodinné tajemství. Jenže tuhle část Hřebejk pojal jako jeden dlouhý a příliš vysvětlující monolog. Papírem šustící a nepřirozené repliky se objevují občas v celém filmu, ovšem Tomášova švagrová Anna Geislerová tu ve výsledku promlouvá místy jako tragická bergmannovská hrdinka, místy jako hrdinka Večerů pod lampou.
Zajímavým objevem filmu je naopak Anna Linhartová v roli Tomášovi pacientky a diváka nejspíš potěší i filmová hudba Vladivojny La Chii.
Tím spíš je škoda kostrbatého scénáře a až příliš popisného konce, jinak by byla Nevinnost na české poměry netypický film s neokoukanou zápletkou.
Nevinnost
ČR/detektivka, psychologické drama/98 minut/
Režie: Jan Hřebejk, Scénář: Petr Jarchovský
Hrají: Ondřej Vetchý, Anna Geislerová, Luděk Munzar, Hynek Čermák, Zita Morávková, Alena Mihulová, Anna Linhartová
Hudba: Vladivojna la Chia
Mládeži přístupné
