Kromě Hawkinga, který zemřel letos v březnu, a průkopnice rentgenové krystalografie Crowfoot Hodgkin se do užšího výběru dostali například matematik Alan Turing, který se mimo jiné zasloužil o dešifrování nacistických tajných kódů, otec telefonu Alexander Graham Bell či objevitel penicilinu Alexander Fleming.
Mezi dvěma stovkami vědkyň je kupříkladu matematička Augusta Ada King, dcera básníka Georga Gordona Byrona, která je považována za první programátorku. Kuriozitou mezi nominovanými ženami je někdejší britská premiérka Margaret Thatcher, která se před vstupem do politiky věnovala chemii.
Vystřídají Watta
Aby britská centrální banka uznala nominaci za platnou, musela být navrhovaná osobnost skutečná, musela být po smrti a svou prací musela přispět k rozvoji vědy ve Spojeném království. Z téměř 175 000 zaslaných nominací tato kritéria splňovalo 114 000.
Tvář, která bude zdobit padesátilibrovou bankovku, vybere Bank of England v polovině prosince. Vítězná osobnost nahradí na rubu vynálezce parního stroje Jamese Watta a jeho obchodního partnera Matthewa Boultona. V této podobě byla bankovka uvedena do oběhu poprvé v roce 2011.
Bude z plastu
V současnosti je v oběhu asi 330 milionů bankovek s nominální hodnotou 50 liber, které tak mají celkovou hodnotu 16,5 miliardy liber (484 miliard korun), uvedla britská centrální banka.
Před časem se přitom uvažovalo, že platidlo, které má v současnosti ze všech britských bankovek nejvyšší nominální hodnotu, Británie z oběhu zcela stáhne. Úřady se totiž obávaly, že padesátilibrovka je až příliš často zneužívána při nekalých transakcích, zatímco běžní občané ji používají jen zřídka. Ředitel banky Standard Chartered tuto bankovku kdysi dokonce označil za „měnu zkorumpovaných elit, zločinu všeho druhu a daňových úniků“. Britská vláda nicméně v říjnu oznámila, že padesátilibrová bankovka v oběhu zůstane, nově bude ale z plastu, a měla by tedy být odolnější, bezpečnější a hůře padělatelná.
