Za ticha bývaly výlety do Illustratosphery snazší

Spolkne obří sál Lucerny komorní atmosféru hudby? A jaké bude publikum? Takové otázky mohly vytanout na mysl před koncertem Dana Bárty a Illustratosphery, protože o hudbu, texty a výkony hudebníků se nebylo třeba bát.

Příští rok to bude deset let, co Dan Bárta společně se špičkou českých hudebníků vytvořil své první sólové album, a byl to skvělý tah na cestě do vyšší Illustratosphery. Existuje jen málo takových hudebníků, kteří dokáží lehkým hlasem a významnými texty ilustrovat hudbu.

Myšlenky nejen na sněhuláka
Velký sál Lucerny je plný, ale úplně jinak plný než na nedávném koncertě Monkey Business. Nedusí. Čeká se, až hlediště obsadí celá dlouhá fronta táhnoucí se pasáží Lucerna. Pak už boky davu rozhoupává Pánví z prvního alba a dobrý večer si není třeba přát. Starší píseň Wo-Ba-Si-U probouzí myšlenky nejen na sněhuláka a vykouzlí na tvářích publika spokojený úsměv. Tempo se uklidní a hudba se rozlije do šíře v písni Naivní. Za kapelou se otočí sedm pruhů plátna tvořících slovo ANIMAGE, název zatím poslední desky, pod kterou se Dan Bárta se svými spoluhráči podepsal jako Illustratosphere. Prostor teď dostávají i obrazy, ze kterých vytvořil doprovodnou poutavou projekci výtvarník Roman Týc, člen skupiny Ztohoven.

„Když bylo na zemi ticho…“ uvádí další píseň Dan Bárta. To už je hodně dávno, ale hudba Illustratosphery jako by pocházela z těch klidných časů. V sále bohužel hluk je, a několik diváků ze zadních míst se právem dožaduje, aby Dan Bárta mluvil mezi písněmi hlasitěji. Ten s úsměvem odvětí, že řve jako blázen a pokud se chce někdo hádat, tak po koncertě. Naštěstí je zpěv i v dalších písních nového alba Vlčák a Eleisure Suite slyšet perfektně.

Poslechněte si Dana Bártu

Naokoland spojuje jazz s lidovou písní a dohromady tak dává hudba pocit známosti; je to nové a přitom tak blízké. Malým ólala zas provedou tóny piana a překvapí, jak pouhý duet kontrabasu a lidského hlasu v písni Dech funguje i v tak velkém sále. „Věrozvěsti všech zemí, spojte se,“ uvádí Dan Bárta píseň Nejen Ian, v níž opět exceluje Robert Balzar na kontrabas. Po sobě následující písně Geist Arbeit a Ozvěna kantát jsou bezpochyby vrcholem večera. Geniálnímu textu Ozvěn kantát se dokonce zdá být i velký sál Lucerny malý. Je úžasné, že někdo nemusí zvyšovat hlasitost, aby v hudbě dosáhl naléhavosti. Brilantní úvaha v písni Doba s tebou zas zlehčuje a doplňuje se s projekcí evokující vzpomínky z dětství. Při hravé Jesus online si Dan Bárta „vystřihne“ bezstarostný taneček.

Ti, kdo si umí vytvořit klid a ticho sami v sobě
Takhle rychle to uběhlo? Ano, ale podle hodinek celých 80 minut. Dlouhý obdivný potlesk přivádí kapelu zpět na pódium, a jako přídavek dostane publikum píseň Živý. Ta je druhou písní Illustratosphery, která má svůj videoklip. Ten má i Some people, ale je pod ní podepsán projekt Sexy Dancers. Tentokrát zazněla v upravené koncertní verzi, která působila jako pohlazení. Se slovy: „Are you ready for the rock`n`roll,“ odpálil Dan Bárta energický závěr se svou verzí známého groovu I got you (I feel good), pod kterým si většinou představíme Jamese Browna.

Dan Bárta předvedl opět nádherný osobitý zpěv, jako by pro něj bylo snazší zpívat než mluvit. Celý koncert byl vlastně „autorským zpíváním“, texty jeho písní jsou tak zajímavé, že by mohly fungovat i bez hudby. On má naštěstí kolem sebe jedny z nejlepších hudebníků a výtvarníků. Dohromady vám tedy tito pánové umožní výlet do Illustratosphery, na který se nezapomíná… A výletníci v sále? Na ty byl opravdu hezký pohled. Mnoho lidí zná vrstevnaté texty nazpaměť a prozpěvuje si je během koncertu, hlavně opravdu poslouchá a dokáže udržet pozornost. Asi si umí to ticho a klid vytvořit sami v sobě.

Dan Bárta & Illustratosphere
17.prosince 2008, Praha, Lucerna