Walk Choc Ice: Fotoreport z mejdanu pro děti devadesátých let
Povedený mejdan pro děti devadesátých let. Tak se dá mluvit o ojedinělém pražském koncertě východočeské crossoverové kapely Walk Choc Ice, která se po více než deseti letech odmlky sešla v pražském Lucerna Music Baru.
Pražské vystoupení kapely Walk Choc Ice navázalo na původně jednorázový loňský comeback v rodném Kostelci nad Orlicí, který vidělo víc než tisíc diváků. Plnohodnotný návrat se ale prý nekoná: kapela, která vystoupila ve „starém“ složení Honza Křížek: zpěv, Vladimír Zotov a Luboš Moravec: kytary, Honza Vanický: baskytara a Martin Křížek: bicí hovořila před vystoupením i během něj o tom, že pražský koncert je definitivně poslední. Zda je to pravda, to se teprve uvidí, každopádně i kdyby Walk Choc Ice hráli doopravdy úplně naposledy, mohou být spokojeni oni i všichni návštěvníci klubu, jejž navrátilci dokázali slušně zaplnit.
Walk Choc Ice byli v době vydání první desky Keep Smiling (1994) průkopníky žánru crossover, českou odpovědí na průlomové kapely typu Rage Against the Machine, Faith No More nebo třeba Waltari, které v té době míchaly tvrdé kytarové riffy s houpavou funky rytmikou a zpěv s nádechem hip hopu. A bylo vidět, že celá kapela si na té dnes už víceméně nostalgické vlně ujíždí, že ji to baví a že nesmírně charismatický zpěvák Honza Křížek (dnes Blue Effect), jeden z nejlepších českých frontmanů, s přibývajícími léty neztratil nic ze svého umu parádně komunikovat s publikem, o jeho hlasových schopnostech ani nemluvě. Byl přirozeně hlavním tahounem celého koncertu a glanc se mu dařilo neztratit ani ve chvíli, kdy se spoluhráči pustili do celkem rozpačité improvizace.
Walk Choc Ice se, stejně jako loni v Kostelci, vezli na vlně dvacátého výročí vydání své debutové desky, a z něj také zaznělo nejvíc skladeb. Kapela samozřejmě přihodila několik česky zpívaných hitů z pozdějších dvou alb: Napříč, Jsou stejný, Kra a samozřejmě přídavkovou Rejdit, kterou pamětníci v prvních řadách vyvolávali už od začátku a již kapela odstartovala vtipnou introdukcí Run To The Hills od heavymetalových Iron Maiden.
Nebyl to poslední moment, kdy Walk Choc Ice potěšili metalisty v řadách diváků: před úplně poslední skladbou si kapela vzpomněla na tvrdou minulost a z legrace sesumírovala dohromady několik metalových klasik: Enter Sandman od Metalliky, Livin‘ After Midnight (Judas Priest), Got The Time (Anthrax) a Aces High opět od Iron Maiden.
Tahle vsuvka byla ale jediným vybočením z atmosféry večera, která se nesla v duchu devadesátek: také v sále nebyl asi nikdo mladší pětadvaceti let. Pamětníci si někdejší atrakci českých klubů i festivalů užili vrchovatě. Na tom nic nemění ani skutečnost, že v dobách největší slávy ji mohli zastihnout v „sehranější“ formě. Zkrátka a dobře: byl to koncert pro radost.
Walk Choc Ice
Support: The Atavists
Praha, Lucerna Music Bar, 5. 3. 2015
