Americký komik Steve Harvey před časem prohlásil: „Bohatí lidé nespí osm hodin denně.“ Je snad klíčem k úspěchu to, že ti, kdo dosáhli na vrchol svého oboru, týrají svá těla nedostatkem spánku, aby zvýšili produktivitu? Nebo kapitalismus upřednostňuje časné vstávání – byť jen jako vyznamenání vlastního sebeodříkání?
Biologické hodiny neobelstíte
Američané průměrně spí méně než sedm hodin denně, což znamená, že mnozí z nich mají méně spánku, než doporučuje Americká akademie spánkové medicíny (AASM). Tento trend přitom sahá podstatně dál, než k výše zmíněným osobnostem, řekl Douglas B. Kirsch, neurolog a předseda AASM. „Thomas Edison říkával stejnou věc: ‚Čtyři hodiny spánku jsou pro mě dost dobré.‘ Vynechával ovšem to, že si přes den dává rád a často ‚šlofíka‘,“ dodal Kirsch.
Podle jeho slov je tento trend časného vstávání propagovaný podnikateli a umělci značně problematický. A i když existují lidé, kterým zřejmě stačí méně spánku než jiným, nemůžeme obelstít naše biologické hodiny.
Méně odolní
Ve studii z roku 2003 zjistili vědci z Pensylvánské univerzity a Harvardovy lékařské fakulty, že reakční časy a výkony při kognitivních úkolech jsou výrazně nižší u lidí, kteří mohli spát jen čtyři hodiny, než u těch, co spali šest hodin.
V roce 1999 vědci z Chicagské univerzity sledovali skupinu lidí, kteří šest nocí po sobě spali v noci jen čtyři hodiny – což je běžný počet pro ty, kdo jsou zvyklí vstávat velmi časně. U této skupiny se velmi rychle vyvinula vyšší hladina stresového hormonu kortizolu, vyšší krevní tlak, a jejich těla produkovala o polovinu méně obvyklého množství protilátek po podaném očkování proti chřipce.
Zabiják výkonu
Doktor Charles A. Czeisler, profesor spánkové medicíny na Harvardově lékařské fakultě, nazývá časné vstávání „zabijákem výkonu“, protože pravidelné čtyři hodiny spánku se podle něj rovnají duševnímu stavu poté, co je člověk 24 hodin vzhůru.
Podle Roberta Stickgolda, který je také profesorem na Harvardu a navíc ředitelem Střediska pro spánek a poznávání, už promeškání jednoho nočního spánku narušuje paměť. A co hůř – ovlivňuje také naše chování. Podle nedávné studie se skupina 65 zdravých lidí ve věku 18 až 30 let po probdělé noci při rozhodování více soustřeďovala na negativní než na pozitivní informace.
Škodlivé následky
Budete mít tyto problémy, pokud spíte osm hodin a budíte se ve čtyři ráno? Možná. Bez ohledu na to, jak dlouho spíte, pak pokud nejste naprogramováni na vstávání za kuropění – a to podle spánkových specialistů většina lidí není – rozhození přirozeného rytmu bude mít stále škodlivé následky.
A pokud si myslíte, že přijít o pár minut spánku – řekněme třeba vstát o půl hodiny dřív – není důležité, pak byste měli změnit názor. V březnu vědci z Univerzity Jižní Floridy a Pensylvánské státní univerzity oznámili, že přijít už o 16 minut spánku za noc může mít vážný negativní dopad na výkon v zaměstnání. Když zpomalujeme nebo zrychlujeme biologické hodiny, má to stejné následky jako nedostatek spánku.
„Důvodem je, že náš denní rytmus mozku říká, kdy má produkovat spánkový hormon melatonin. Takže když se snažíme probudit v době, kdy mozek stále produkuje melatonin, můžeme cítit nadměrnou denní ospalost, nedostatek energie, sklíčenost a zhoršené kognitivní schopnosti,“ řekla Lisa Medali, odbornice na behaviorální spánkovou medicínu Střediska pro poruchy spánku Chicagské univerzity.
Chcete rýmu?
Dopřát tělu tolik spánku, kolik potřebuje, má nezanedbatelné zdravotní výhody. Vědci Chicagské univerzity v roce 2008 našli spojení mezi nedostatkem spánku a zvýšeným rizikem obezity a diabetu.
Spánek také posiluje imunitu. Podle studie z roku 2015 je kratší doba spánku spojená se zvýšeným rizikem nachlazení a rýmy.
