Všechno, co potřebuješ, je láska, zpívá Traband na Vlnobeatu
Ke dvacetiletému výročí si skupina Traband nadělila desku Vlnobeat. Charakteristický zvuk na ní doplnila banjem a vážná témata textů zlehčila spoustou aranžérských a muzikantských vtípků, přesto se jedná o silnou výpověď. Jestli má nějak vypadat angažované umění, tak právě takhle.
Skupina Traband soustředěná kolem lídra Jardy Svobody získala popularitu už ve druhé polovině devadesátých let. Její styl punkové dechovky (občas nazývaný “dechno”) patřil v českých klubech k tomu originálnějšímu a Svoboda se už tehdy etabloval jako svérázný a schopný textař. Za dvacet let existence prodělal Traband spoustu žánrových i personálních kolotočů, klasické složení (tuba, trumpeta, kytara, bicí) doplňují na Vlnobeatu nejrůznější rejstříky kláves a hlavně banjo pátého hostujícího člena Radima Humla.
Poslechněte si Traband v Youradiu
Nejkrásnější je na Vlnobeatu poslouchat, s jakým bezstarostným nadšením Traband vyzobává rozinky pop-music posledních padesáti let a nenásilně je přetváří tak, aby zapadly do klasického trabandího zvuku. “My jsme hudební styly a žánry nikdy moc neřešili, vlastně jenom tehdy, když nás hudební publicisté do nějaké škatulky tlačili,” říká k tomu samotný Svoboda. Vlnobeat je tak pestrou skládankou stylů: Kabát ‘66 je country říznuté psychedelickým rockem, Mluv se mnou, miláčku je dixieland, Nepoužitelnej pro změnu punk, Tenhleten den gospel, Písmem klínovým zní jako country remix nějakého diskohitu ze sedmdesátých let.
Nejde jen o střídání stylů: při každém dalším poslechu nacházíte další a další drobné aranžérské vychytávky: Trofeje přejdou v půlce na pár taktů do klasického reggae, aby pak posluchače dostaly geniálním použitím dětských hlasů, v Úhlu pohledu se citují Day Tripper a Twist And Shout od The Beatles, ve Vidím tě pro změnu Sympathy for the Devil od The Rolling Stones.
Minimálně stejně jako hudba jsou ale na Vlnobeatu důležitá slova. Jarda Svoboda není obyčejný textař, je to kazatel, který se nebojí v písňových textech sdělovat pravdy. I ty dost nepříjemné. Na posledních deskách byl spíše epický a v textech se to hemžilo postavami i postavičkami z polosvětů, lidmi, o nichž se nikdy v novinách psát nebude, maximálně v černé kronice. Na Vlnobeatu je zas mnohem osobnější, nepotřebuje skrývat pravdy v jinotajích příběhů, je jasný a přímý. “Vlastně jsem chtěl napsat něco proti “blbý český náladě”, o tom věčným fňukání a stěžování si,“ komentuje to Svoboda.
Kritizuje konzumní způsob života a dává jednoduchý návod, jak se s ním vypořádat. (Buď divokej! Buď svobodnej! Buď zlobivej! Buď nepoužitelnej! – Nepoužitelnej) Přestože si je jist svou pravdou, je mu jasné, že na mnoho lidí bude vždycky působit donkichotsky. (Já vím, že máš pravdu, měl bych mít rozum a ne pořád hlavou proti zdi. Ale ta radost, ta radost, ta radost, ta radost! – Ta radost)
V písni Trofeje poťouchle přesně vyjmenovává spousty materiálních lákadel tohoto světa (Z Harvardu diplom, z Davisu pohár, z Indie tygra s velkou tlamou. Na hruď za zásluhy medaili zlatou, v rámečku fotečku s dalajlámou. S Madonnou v posteli, s Elvisem v posteli, s Helenou raději na pohovku. Za moje zásluhy jistě mi nadělí Oskara, Anděla, Nobelovku.) a dodává jednoduché “Něco mi tu stále chybí – bez lásky nejsem nic.” Přičemž samozřejmě nejde o lásku obyčejnou, Svobodův pohled na svět je přirozeně prodchnut křesťanstvím, nejsilněji obsaženým v biblické Písni písní a hlavně v Mluv se mnou, miláčku, písni o hledání (a nalézání) Boha.
Jednu z nejsilnějších písniček desky, hymnu loserů nazvanou Rádiohit, Traband záměrně ukryl za ruchy ladění rádia. Pozorným posluchačům ale ta nejdůležitější pasáž celé desky – a možná i celé trabandí tvorby – uniknout nemůže. A znovu se 
v ní projevuje jistá Svobodova poťouchlost, nechuť k modlářství, s níž parafrázuje slavné Havlovo heslo: Řekneme stojíme tu stále na svém místě, i když pro někoho dávno mimo hřiště. Jsme stále tam, kde jsme si jistí, že vítězí láska nad pravdou, lží a nenávistí.
Traband – Vlnobeat
Vydavatelství: Indies Scope
Seznam skladeb: Pokaždé když přicházíš, Kabát ‘66, Trofeje, Mluv se mnou, miláčku, Nepoužitelnej, Do ticha, Tenhleten den, Píseň písní, Úhel pohledu, Písmem klínovým, Moje kočka mňoukala, Rádiohit, Vidím tě, Ta radost!