Vrtěti ženou: Pro orgasmus jako k zubaři
Devatenácté století nebylo jen stoletím páry. Byla to také doba velkých objevů - mimochodem i jednoho velmi nenápadného zařízení, které od té doby pomohlo mnoha ženám k mnoha příjemným chvilkám. Příběh vibrátoru použili autoři filmu Vrtěti ženou jako hlavní linii vyprávění o rovnoprávnosti, lásce i pokroku. Jenomže se v tom tak trochu zamotali.
Film Vrtěti ženou se v originále jmenuje prostě – Hysteria. Anglický, v porovnání s českým překladem možná trochu suchopárný název odkazuje k hlavnímu tématu; v 19. století panovalo přesvědčení, že ženy, které trpí náladovostí, jsou deprimované, smutné, vyžadují sex často nebo vůbec či se dokonce dožadují hlasovacího práva, trpí hysterií – oficiální diagnózou, postihující celou čtvrtinu žen v Londýně.
Že by to mohlo mít souvislost s jejich sexuální touhou nebo frustrací z nudného manželského sexuálního života, nikoho nenapadlo. Oficiálně byl mýtus kolem ženské hysterie vyvrácen až v roce 1952, kdy americký Psychiatrický institut prohlásil, že hysterie není nemoc.
Ve filmu se ale ocitáme právě v době viktoriánské Anglie, kdy se „virus“ hysterie šíří ostošest. Mortimer Granville (Hugh Dancy) je idealista a propagátor moderní medicíny, což se nesetkává s pochopením. Po několikátém vyhazovu z práce najde nakonec místo u doktora Roberta Dalrympleho (Jonathan Pryce), specializujícího se na „léčení žen“. Jak to dělá? Pomocí masážních technik v oblasti pánve dostane ženu do stavu totálního uvolnění celého těla. Přeloženo do moderního jazyka: doktor Dalrymple ženy rukou uspokojuje a dovádí k orgasmu, aniž by ale byť jen na jediný okamžik kterákoliv ze zúčastněných stran zapochybovala o tom, že vše probíhá čistě jen v rámci "léčby“.
Práce je to nicméně náročná. Pohledný Granville díky ní sice získává početné dámské obdivovatelky, zároveň ale přichází o cit v ruce. Odtud už je to jen krůček k elektrické prachovce jeho excentrického přítele (Rupert Everett) a nápadu využít vibrací pro úplně jiné účely, než je utírání zaprášených poliček.
Samozřejmě, že velká část filmu využívá jako komického efektu onu naivitu, která pramení z rozdílů mezi tím, co víme my dnes a co věděli (nebo si mysleli, že vědí) lidé tehdy. Ženy se tu tak na svůj orgasmus objednávají, jako by šly k zubaři, uléhají na lehátko a vyhazují nohy do držátek, zatímco lékař jim nad jejich klínem staví okázalé přístavky se závěsy, jež by měly přidat zákroku na decentnosti a vážnosti. Tahle teatrálnost a úsměvná pseudovědeckost je na filmu nejzábavnější.
I přes slibný začátek se ale Vrtěti ženou bohužel nedaří překročit hranice obyčejné anekdoty, roztažené do celovečerního formátu. Ne snad, že by se o to tvůrci nesnažili. Problém je, že naroubovat do příběhu téma ženské emancipace se nedaří tak elegantně a lehce, jako odvyprávět příběh o vynálezu „masážního strojku“. Obzvlášť postava sufražetky Maggie Gyllenhaal vyznívá až moc křečovitě a upjatě na to, aby si diváky získala tak, jak tvůrci doufali.
Film je ve výsledku rozháraný a neví, jestli chce být příjemnou jednohubkou na večer, která vypráví o vynálezu vibrátoru, romantickou komedií anebo dramatickou historií boje žen za svá práva. Podobně na tom budete po jeho skončení i vy. Vrtěti ženou není film, který vysloveně zklame. Když si ale po titulcích řeknete, že jste čekali víc, nebudeme se vám divit.
Vrtěti ženou (Hysteria)
Velká Británie/Francie/Německo/Lucembursko, 100 minut, české titulky
Režie: Tanya Wexler
Hrají: Maggie Gyllenhaal, Hugh Dancy, Rupert Everett, Felicity Jones, Jonathan Pryce, Gemma Jones a další
Premiéra v ČR: 19.4. 2012
