Veselý pel-mel od The Ting Tings
Čtyři roky po první desce We Started Nothing přichází britská dvojice The Ting Tings s novou nahrávkou. Sounds From Nowheresville sice nenabízí takový hit jako byla That’s Not My Name, přesto se kapela s nástrahami nového alba popasovala velmi dobře. Podařilo se jí zachovat si charakteristický zvuk, ve kterém míchá módní koktejl dance-punku a syntezátorů, aniž by musela sahat k sebevykrádání.
Písničku That’s Not My Name znal v roce 2008 nejen celý svět, ale i my u nás v Knedlíkově (je těžké být za něco vděčný tak odporným společnostem, jako jsou mobilní operátoři, ale chvála T-Mobilu, který vlezlý hit použil v reklamě a naočkoval tak i české hitparády).
S druhou deskou si The Ting Tings dali načas; v roce 2010, kdy měla původně vyjít, oznámili, že jim nahrané písničky trochu moc připomínají to, co se pořád hraje v rádiu, takže jich raději část vyhodí a začnou s čistým stolem.
Úvodní Silence svými syntezátorovými plochami a fanfárovitou melodií dá vzpomenout spíš na takové Ladytron; další čtyři písničky ale navazují na tu polohu, v níž to The Ting Tings šlo nejlíp.
Přidrzlý ječák zpěvačky Katie White, důrazné bicí, jednoduchý kytarový riff. Plus samozřejmě vždycky nějaká třešnička na dortu (ať už jsou to zvony v Hit Me Down Sonny, frackovský veršík “everybody loves somebody to hate” v úvodním singlu Hang It Up nebo tleskání v Give It Back).
Jsou ovšem minimalističtější než dřív; jestli v roce 2008 brali inspiraci třeba u takových CSS nebo Hot Chip, dneska v souvislosti s nimi napadnou člověka spíš Sleigh Bells nebo The White Stripes. Nejlepším kouskem desky je pak syrové vyznání Guggenheim s textem tak vtipným, že si Mike Skinner po jeho poslechnutí musí připadat jako naprostý suchar.
Jestli bychom první půlku desky mohli směle nazvat “The Ting Tings ještě po čtyřech letech”, druhá půlka by měla nést název “The Ting Tings hrají, co je zrovna napadne”. Soul Killing je nikterak invenční ska, ale slyšet Katie White stylizovanou do Gwen Stefani z No Doubt je docela zábavné. One By One je výrazně elektroničtější, taneční skladba (asi jako jediná z celé desky podobná singlovce Hands, na které The Thing Tings v roce 2010 spolupracovali s Calvinem Harrisem).
http://www.youtube.com/watch?v=iCyvqSohCWE&feature=fvst
Když si Katie hraje na Adele (Day to Day), dá se to také ještě snést, ale poslední dvě písničky na desce působí jako z jiného vesmíru. Předposlední Help je samoúčelná snaha o “něco alternativního” (“a taky bychom mohli udělat něco jako Björk,” řekli si asi The Ting Tings ve studiu) a závěrečný umíráček (dokonce s violou naladěnou co možno nejhlouběji) bych si taky poslechl raději od Nancy Sinatra.
Sečteno a podtrženo: vyhoďte poslední dvě skladby a nahraďte je singlem Hands (případně pár remixy, co se 
spolu s Hands nacházejí na deluxe edici alba), a máte výbornou veselou desku na jaro.
The Ting Tings – Sounds From Nowheresville
Celkový čas: 33:59
Vydavatelství: Sony Music
Seznam skladeb: Silence, Hit Me Down Sonny, Hang It Up, Give It Back, Guggenheim, Soul Killing, One By One, Day To Day, Help, In Your Life