Vědí Stereophonics, že britpop is dead?
Velšští Stereophonics patří minimálně podle prodejnosti desek mezi nejoblíbenější britské kapely. K nám jejich věhlas nikdy nijak zásadně nepronikl a jejich nová deska Graffiti On the Train to změní jen těžko. Je to sázka na jistotu, jak jsme u Stereophonics v podstatě zvyklí: slušný rádiový kytarový pop-rock, který neurazí, ale ani nenadchne.
Stereophonics v Česku nikdy nijak zásadně neprorazili, hráli tu jen jednou v roce 2004 jako předkapela Lenny Kravitze. Zato v Británii jsou za hvězdy: v pravidelných dvouletých intervalech vydávali nové desky a kromě debutu Word Gets Around z roku 1997 a dosud poslední desky Keep Calm And Carry On z roku 2009 se všechny dostaly na první příčku britské albové hitparády. Tentokrát si fanoušci museli na novou desku počkat celé čtyři roky.
Poslechněte si Stereophonics v YouRadiu
Stereophonics se nikdy nepouštěli do žádných větších akcí a neučinili tak ani na své osmé řadovce, byť je Graffiti On the Train náladou možná trochu melancholičtější než předchozí desky. Na novátory si ale skupina rozhodně nehraje, drhne pořád dokola svůj typický pop-rock s charakteristickým chraplákem Kellyho Jonese. Stadiónové ambice jsou jasné: na každé desce pár chytlavých hitů, při těch rychlejších bude publikum poskakovat, při těch pomalých vytáhne zapalovače, při obou typech ale zpívat refrény. A taky pár kousků, které projdou jedním uchem dovnitř, druhým uchem ven.
K té lepší části desky rozhodně patří první dva singly, vzletná Indian Summer a In a Moment s ostrou odsekávanou kytarou, zato titulní skladkobolná skladba Graffiti On The Train je zbytečně ulepená. Potěší přitvrzená Catacomb, stejně jako gradující opusy Roll The Dice a Violins And Tambourines, které svým orchestrálním zvukem připomenou studiové experimenty The Beatles.
Stereophonics mají vlastně velmi smutný osud. Když jste velšská kytarovka, budou vás všichni vždycky srovnávat s Manic Street Preachers (tím spíš, že druhý singl Indian Summer se 
jmenuje stejně jako singl Manics z desky Send Away the Tigers). A Manics jsou zkráta lepší, Stereophonics je do kapsy strčili jen v roce 2005 se svojí nejlepší deskou Language. Sex. Violence. Other?. Jinak jsou ale vždycky až ti druzí.
Stereophonics – Graffiti On The Train
Vydavatelství: EMI
Celkový čas: 43:04
Seznam skladeb: We Share the Same Sun, Graffiti On the Train, Indian Summer, Take Me, Catacomb, Roll the Dice, Violins and Tambourines, Been Caught Cheating, In a Moment, No-one’s Perfect