Vědci, kteří navždy změnili svět
Šílený vědec – to je stereotyp, pod kterým si většinou představíme génia, který se v ústraní věnuje svým vynálezům a pro okolní svět jinak není příliš použitelný. Mezi nejznámější zástupce tohoto druhu samozřejmě patří Albert Einstein. On ale rozhodně není jediným vědcem, který jednou provždy změnil tvář našeho světa. A zdaleka ne všichni vědečtí revolucionáři byli také nějakým způsobem šílení.
Albert Einstein
Tenhle žebříček bychom nikým jiným začít ani nemohli. Albert Einstein se narodil v březnu roku 1879 v Německu a celý svůj život zasvětil teoretické fyzice. Po Isaacovi Newtonovi takřka kompletně reformoval fyziku a jeho objev teorie relativity inspiruje vědce dodnes. Důležité jsou také jeho práce o kvantové teorii světla. Newtona sice uznával, ale rozhodně se nebál jeho poznatky zahodit za hlavu a přijít s vlastními tezemi. Za vysvětlení problematiky fotoefektu si Einstein v roce 1921 odnesl také Nobelovu cenu za fyziku. Einstein za sebou ve vědeckém světě zanechal zásadní stopu, kvůli židovskému původu to měl ale ve své době extrémně těžké. K moci právě nastupoval Adolf Hitler, a i když to ze začátku vypadalo, že nemá šanci na úspěch, karty se brzy otočily. O Einsteinově osudu před několika lety napsal neuvěřitelně čtivou biografii Walter Isaacson. Pokud dáváte přednost seriálům, lidé z National Geographic podle knihy natočili skvělý cyklus Genius.
Isaac Newton
Sir Isaac Newton se narodil 25. prosince 1642 a sám sebe považoval za přirozeného filozofa. Byl silně věřícím a jeho objevy vycházely především z pozorování a rozjímání v přírodě. Každopádně tento britský fyzik a matematik provždy změnil vědecký svět. Jeho kultovní kniha Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica z roku 1687 vlastně položila základy pro celý obor mechaniky. Newton je dodnes pokládán za prvního, kdo definoval gravitaci Země, a i když mnohé jeho teorie jsou dnes již překonány, i dnešní vědci mu za mnohé dluží.
Louis Pasteur
Francouzský chemik a biolog se narodil 27. prosince 1822 a svět změnil svým objevem principu očkování a pasterizace. Právě tato přelomová metoda konzervace potravin mu zajistila věčnou slávu. Jeho lékařské objevy dodnes pomáhají snižovat riziko dříve smrtelných nemocí. Díky Pasteurovi dnes můžeme bez obav skladovat mléko a víno, aniž by se nám hned na druhý den zkazily. Pasteur je dodnes pokládán za zakladatele a otce celého oboru mikrobiologie.
Galileo Galilei
Italský astronom, fyzik, inženýr a filozof se narodil 15. února roku 1564. Sehrál významnou roli ve vědecké revoluci sedmnáctého století a dnes je považován za otce observační astronomie či dokonce celé moderní fyziky. Jeho spor o tom, zda Slunce obíhá okolo Země, nebo naopak, vstoupil do dějin, stejně tak jeho památná věta „A přece se točí“.
Marie Skłodowska Curie
Polsko-francouzská vědkyně je dnes považována za nejvýznamnější ženu v oborech fyziky a chemie. Její výzkum radioaktivity, kterému doslova obětovala život, položil základy pro dnešní energetický průmysl a vývoj jaderných zbraní. Byla vůbec první ženou v historii, která získala Nobelovu cenu ve dvou různých oblastech. Byla rovněž první ženou, která se stala profesorkou na univerzitě v Paříži, a právě ona dodnes inspiruje nespočet mladých vědkyň po celém světě.
