Úmrtí psa je pro páníčky těžší než smrt v rodině
Podle vědců může být ztráta psa pro mnohé těžší než ztráta rodinného příslušníka nebo přítele. Souhlasíte?
Kdo někdy nechával usmrtit svého psa eutanázií, protože už byl pejsek starý a nemocný, dá nám za pravdu, že je to jeden z nejhorších momentů v životě. Jste se psem na veterině, vyměníte si poslední pohledy plné rozloučení, pes ví, o co jde, a nezlobí se na vás, vy brečíte a pak je konec.
Vědci tvrdí, že smrt psa je pro mnohé těžší, než když jim umře někdo z rodiny nebo kamarád. Jak to? Asi proto, že pes je vážně členem rodiny. Máte ho dlouhá léta, staráte se o něj, máte spolu hodně zážitků, dobrých i špatných, když třeba zlobil. I tak ho ale milujete.
Bez pohřbu
Když pak pejsek zemře, nekoná se pohřeb. Tedy většinou. V naší kultuře holt není zvykem konat pohřeb s rozloučením domácím mazlíčkům a vlastně ani jiným zvířatům. Přitom by to mohlo být pro psychiku truchlícího páníčka skvělé. Hezky by se se psem rozloučil. Na úrovni.
Mnozí řeknou: „Vždyť je to jen pes.“ My pejskaři ale víme své.
