TOP 10 největších hitů léta: Tyhle pecky vám hrály v uších během prázdnin

Léto bude už brzy oficiálně za námi. A že to bylo pestré léto, hlavně co se hudby týče! Nováčků tolik nebylo, ale do širšího povdědomí se dostali umělci, kteří na svém kariérním vzrůstu dlouho pracovali a teď už jen sbírají zasloužené plody uznání. Nabízíme vám ohlédnutí za songy, které se nejvíce pouštěly jak v rádiu, tak na YouTube, a pokud cítíte křivdu a svůj oblíbený song jste mezi naší elitní desítkou nenašli, pak neváhejte a vyjádřete své preference v komentářích!

Calvin Harris & Disciples – How Deep Is Your Love

Je to taková móda posledních let: producenti a DJs neuvádí v oficiálních názvech svých songů jména vokalistů. Člověk, který tenhle trik zpopularizoval asi nejvíce a donutil tím posluchače si o songu vyhledat něco víc a tím pádem se o něj více zajímat, byl Avicii – ale o tomhle pánovi až později. Hlasem písně postavené na jednoduchém samplu je norská skladatelka Ina Wroldsen, která track spolu s house triem Disciples napsala a Calvinu Harrisovi se skladba zalíbila natolik, že ji zpracoval po svém. Jméno Wroldsen (což je jméno silně náchylné k překlepu) si ale zapamatujte, protože je tu jistá míra pravděpodobnosti, že o něm ještě uslyšíte. Znáte přeci hit Shontelle a později Jamese Arthura „Impossible“? I to je dílo Iny Wroldsen. A mimochodem, kráska z klipu je modelka Gigi Hadid, kterou můžete zahlédnout taky v klipu „Bad Blood“ Taylor Swift.

Demi Lovato – Cool for the Summer

Demi Lovato má na svém kontě už úctyhodnou řádku hitů. Bylo očividné, že jí nálepka disneyovské princezny vyhovuje a nehodlá se jí zbavit. S nadcházející řadovkou „Confident“ lze ovšem očekávat velký krok vpřed a zřejmě i poměrně zásadní změnu. Jak pod rockem říznutou hitovkou „Cool for the Summer“, tak pod budoucí deskou stojí totiž švédská popová mašina Max Martin, který má v současné popové hudbě tak obrovský vliv, že hrozí přesycení trhu jeho charakteristickou produkcí (ne že by byla špatná, ale vzpomeňte si, jak vyčpěl Timbaland). Prvotní impuls po změně stylu ale pochopitelně vzešel od zpěvačky samotné: „Tak dlouho jsem byla přesně taková, jakou mě chtěli ostatní. Tak dlouho jsem se všem snažila vyhovět. Ale teď chci všem ukázat, že mám i temnější, drsnější stránky.“ To zní nadějně! Že by se ale skromná a i životem otrkaná Lovato utrhla z řetězu podobně jako o tři měsíce mladší Miley Cyrus, asi nehrozí.

Anna Naklab feat. Alle Farben & YOUNOTUS – Supergirl

Song „Supergirl“ na sebe poutá pozornost už jen tím, že nad ním bude vždy viset polemika, jestli je lepší originál nebo cover. Původní song (najdete ho

) vyšel před patnácti lety německé kapele Reamonn a v rádiích ho čas od času zaslechnete. Letos si s ním pohrál německý producent Frans Zimmer aka Alle Farben, kterého můžete znát díky chytlavé „She Moves“ (víte, že to nezpívá holka, ale regulérní vousatý chlap?). Trefnou definici songu se můžete dočíst v popisku videa: „V roce 2015 jde dcera super matky (původní super girl) svou cestou – hrdá a silná, přesně jak by měla super girl být! A létá! “. Nutno uznat, že ačkoli mnohé věci zůstaly nepozměněné (například vynalézavý klávesový sample), Zimmer, producentská dvojice Younotus a jednadvacetiletá Anna Naklab udělali společně ze songu neodolatelnou letní vypalovačku, kterou ale do výrazně odlišného pojetí uvedlo až zajímavě vymyšlené video. Nad nímž se mimochodem také polemizuje, protože po přečtení komentářů zjistíte, že nikdo nechápe, jak to teda vlastně dopadlo.

Major Lazer & DJ Snake feat. MØ – Lean On

Pokud se aspoň trochu vyznáte v EDM a slyšíte tenhle song poprvé, tak po pozorném poslechu vám asi nebude dělat problém poznat, co je Major Lazer vlastně zač. Diplo už si dávno vyšperkoval svůj styl a i když už se v byznysu pohybuje dlouhá léta (a produkoval Madonně poslední desku, což může být považováno za největší poctu), dlouho nedosahoval takové masové popularity jako třeba teď Avicii nebo Calvin Harris. S orientálně laděnou „Lean On“ se mu to konečně podařilo. Po tom, co neúspěšně nabízel skladbu Rihanně a Nicki Minaj, se rozhodl oslovit francouzského DJ Snakea a dánskou vílu MØ (jejíž vlastní hudba snad nemůže být odlišnější). Specifická vokální linka sama o sobě nabádala k nějakému tomu východnějšímu klipovému zpracování, a tak se Diplo se svou crew odebral do Indie a natočili působivé bollywoodské video, které je svým způsobem dosti odvážné. Producenti se nebáli ani divoké pestrobarevnosti, ani drasticky odlišného prostředí a ani hrozící kýčovitosti. Výsledek je originální, vtipný a slouží jako další důkaz, že co se může zdát jako neslučitelné (EDM a indické tanečnice) nakonec funguje dokonale. Největší hit nejen léta, ale celého roku. Nebo aspoň zatím.

Robin Schulz feat. Francesco Yates – Sugar

DJ od našich západních sousedů Robin Schulz má na písně s výraznými kytarovými linkami skvělý čich. Už minulé léto opanoval žebříčky s remixem na song „Prayer in C“ pocházejícího z repertoáru Lilly Wood and the Prick (originální verze mimochodem stojí rozhodně za poslech). Před nějakým časem se pak Schulzovi zalíbil kytarový loop z dvanáct let staré skladby „Suga Suga“ od rappera Baby Bashe a Frankieho J. A aby na to nebyl sám, tak si v Kanadě vyhlédl kudrnáče Francesca Yatese, kterého požádal, aby na loop vymyslel zcela nový text. Původní refrén se ale k celkovému feelingu skladby tak dobře hodil, že zůstal nezměněn. Obrovskou zásluhu na úspěchu singlu má ovšem i humorný videoklip, ve kterém si hlavní roli policisty utrženého ze řetězu zahrál známý americký komik Nathan Barnatt.

The Weeknd – Can’t Feel My Face

Ne všichni fanoušci mají z nynějšího komerčního úspěchu Abela Tesfaye vystupujícího pod pseudonymem The Weeknd radost. Kvalitu si zpěvák sice udržel, na nové desce „Beauty Behind the Madness“ je ale silně patrná inspirace popem, což mnozí Weekndovi příznivci nedokáží jen tak lehce zkousnout. Hudebník totiž vždy platil za průkopníka nejmodernější vlny r’n’b, které originálně kombinovalo všemožné prvky od downtempa po trip hop. Možná se od něj čekalo trochu něco jiného než účast na soundtracku k „Padesáti odstínům šedi“. Že je ale „Can’t Feel My Face“ s jednoduchým refrénem hit, o tom ale netřeba ani diskutovat. Ostatně – jak může něco, co produkoval již zmiňovaný Max Martin, nebýt takřka virální záležitostí?

Walk the Moon – Shut Up and Dance

Ačkoli „Shut Up and Dance“ od ohijských Walk The Moon nezní zrovna dvakrát složitě, zpěvák Nicholas Petricca se svěřil, že song lezl z kapely a hlavně z něho jako z chlupaté deky. A přitom hlavní myšlenka je napadla už dávno. Na jedné párty si Nicholas při nekonečném čekání na drink povzdechl, že se nudí. Tu se k němu přitočila jeho kamarádka, pleskla ho přes rameno a prohlásila: „Sklapni a pojď se mnou tančit!“. Nicka ta fráze zaujala natolik, že mu uvízla v mysli a řekl si, že by z toho vůbec nemusel být špatný song. Při první zkoušce s kapelou byly na světě už i sloky. S refrénem byl ale už od začátku problém, a tak ho kapela tvořila postupně. Výsledek nakonec nepraská ve švech svou originalitou, svůj účel letního hitu ale splňuje skvěle. A navíc písnička překonala rekord „Take Me to Church“ (Hozier) a „Radioactive“ (Imagine Dragons), když se v jedné z nejvlivnějších sekcí Billboardu udržela na špici po čtyřiadvacet týdnů.

Avicii – Waiting For Love

Švédského producenta je poslední dobou všude tak nějak až moc, ale vypadá to, že jeho vnitřní studna s nápady jen tak nevyschne. Skoro se až zdálo, že eurodance už je dávno za zenitem. Když ale Tim Bergling vydal eurodancem ovlivněný „Wake Me Up“, ukázalo se, že je tomu přesně naopak a že styl, na kterém Evropa v devadesátých letech tak ujížděla a jež byl později tolik zesměšňován, má stále velký potenciál. Samozřejmě pokud se upraví do modernějšího kabátu, na čemž Avicii především staví. „Waiting For Love“ je jeho další song, u kterého se musíme trochu informovat, abychom zjistili, kdo obstaral vokální linku. Zprvu se internetem hemžily návrhy, že by to mohl být soulový fešák John Legend, ale tento názor postupně zastínila věrohodnější varianta, která se nakonec i potvrdila – jde o Simona Aldrera z anglické rockové party Cherry Ghost (jak jen Avicii ty talenty nachází?) a song se objeví na Aviciiho novém albu, které by mělo vyjít koncem roku.

Jason Derulo – Want to Want Me

Stává se to tak často: skladatel napíše song, nabízí ho všem renomovaným umělcům i rychlokvaškám, ale zájem o něj prostě z nějakého důvodu není. A tak se na něj jednoduše zapomene, až přijde jiný umělec, vycítí v songu ponteciál a hle – světový megahit je tady. Tohle přesně se stalo i s „Want to Want Me“. Mezi těmi, kdo píseň zavhrli a hodili do koše, byli manažeři Carly Rae Jepsen či One Direction. Chris Brown vycítil možnou pecku, ale song u něho skončil pouze ve fázi dema. A pak se konečně songu ujal sám Derulo, který na něm spolupracoval s Ianem Kirkpatrickem, Samem Martinem, Lindy Robbins a Mitchem Allanem. Šušká se, že ona dívka, kterou Derulo v textu písně zmiňuje, je jeho bývalá přítelkyně Jordin Sparks. Jen škoda, že album „Everything Is 4“, ze kterého track pochází, už žádný podobný klenot nenabízí, a „Want to Want Me“ tak pravděpodobně zůstane jediným hitem této desky.

OMI – Cheerleader (Felix Jaehn remix)

Dá se říci, že letošní léto bylo v německém stylu. Další megaúspěšnou kompozicí byl totiž remix německého DJ Felixe Jaehna na reggae opus „Cheerleader“ donedávna v podstatě neznámého Jamajčana OMIho. Ne že by reggae dneska nikoho nebrala, ale Jaehn píseň tak šikovně přeformoval, že se najednou stala miláčkem rádií. A přitom stačilo zrychlit původní verzi na 20-30 bpm (úderů za minutu), přidat trubky, saxofony a klavír a celé to zalít takovým letním dipem s přefiltrovaným vokálem. Což je mimochodem Jaehnova specialita, neboť se ve stylu zvaném „tropical house“ pohybuje.