Tomáš Klus: Odpočinul jsem si od sebe a už se mám zase rád

Tomáš Klus s Jiřím Kučerovským momentálně objíždějí republiku s turné Ani si nesedejte. Pilně také pracují na nové desce, která by měla vyjít ještě letos; prý bude výborná. A Tomáš Klus se navíc těší z faktu, že se brzy stane otcem.

Jak jste na tom s přípravou nové desky?
Jiří Kučerovský: Kupí se nám skladby a začíná se nám to skládat do celku. Všichni muzikanti o svých nejnovějších deskách říkají, že jsou nejlepší, ale mám pocit, že tahle bude vážně dobrá.

Konečně.
JK: Přesně tak. (smích) První desku Cesta do záhu(d)by třeba vůbec nemám rád. Je na ní sice pár dobrých věcí, které dodnes hrajeme, ale třetinu bych vyházel. Celé je to navíc aranžérsky i producentsky zmršené a nedodělané. Je to nahrávka z obskurního lokálního studia a podle toho vypadá.

To jste v té době nevěděli?
JK: Jak se to vezme. Tomáš byl nadšený, že točí desku a že na ni může dát všechny svoje písničky. Já jsem byl v roli nájemného žoldáka: „Kam chcete nahrát tu kytaru? Semhle, aha. Co tam je? C, A moll, E, F, G – jasně. Takhle, může být? Tak dál.“ Nedával jsem do toho ze sebe tolik, kolik se sluší a patří, a Tomáš nic nevěděl. Potom jsme se spřátelili, dali dohromady a další deska už byl zcela jiný příběh.

Poslechněte si Tomáše Kluse v YouRadiu

Jak vlastně vznikají vaše písničky? Předpokládám, že Tomáš přinese text a Jirka hudbu.
JK: Nene, vůbec ne. Tomáš přinese hudbu i text a já kolem toho něco obalím, aby to nebylo tak hloupé.
Tomáš Klus: Tak já půjdu…

Budete desku – tak, jako Racka – točit doma, nebo se vrátíte do studia?
JK: Doma možná ani ne, ale určitě podobným způsobem, jakým jsme točili Racka. Protože máme pocit, že jsme tento model způsobu tvoření bez vnějších zásahů ještě zcela nevyčerpali.

Trávíte společně dost času. Byli jste společně i na letošní dovolené v Karibiku?  
TK: Na dovolené jsme byli odděleně.
JK: Už i ložnice máme oddělené.

Loni jste byl, Tomáši, v Indii. Kde se vám líbilo víc?
TK: V Indii jsem byl s klukama a v Karibiku s holkou. Navíc kraje jsou to velmi odlišné. Karibik je lážo plážo, zatímco Indie je plážo lážo. V Indii jsem byl na takovém výletě sám za sebou, kdežto v Karibiku jsem si byl odpočinout od Tomáše Kluse.

Povedlo se vám to?
TK: Myslím, že jo, mám se zase rád. Už jsem si trochu lezl na nervy. Je hrozné, když žiješ ve věčném stínu někoho, kdo jsi ty sám. S tím jsem se tam vypořádal.

http://www.youtube.com/watch?v=h172MUTBniM

Co si mám pod tím stínem představit? „Tomáš Klus na Slavících“?
TK: „Tomáš Klus v myslích lidí“ a „Tomáš Klus“. Klus v myslích lidí může být pěkný hajzl anebo jakýsi ideál. A Tomáš Klus pak musí neustále naplňovat nebo vyvracet očekávání, tužby. V Karibiku jsem přišel na to, že to nemusím dělat. Že je každého věc, co si o mně myslí. Netížím se tím, jestli se o mně někde něco nese.

Jirko, jak jste strávil dva měsíce, kdy byl Tomáš pryč?
JK: Byl jsem na horách, byl jsem u moře, hodně jsem hrál na kytaru, zahrál jsem si nějaké koncerty se svou skupinou. Hodně jsem také vymýšlel hudbu, ať už pro Tomáše nebo pro někoho jiného.

Jaké jsou stinné stránky Tomáše Kluse?
JK: Je trochu fiflena, narcis, chce být za každou cenu středem pozornost. Ale ne. I když miluju kydání hnoje na lidi, tady mě nic nenapadá.

Už je to ohraná písnička, ale nemůžu se nezeptat. I vy jste byli jedni z umělců, kteří veřejně podpořili Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě.
JK: Já jsem nikoho veřejně nepodporoval.
TK: Já taky ne.
JK: Až před druhým kolem.
TK: Ano, to jsem řekl, že v momentě, kdy je na výběr z Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga, je v mých očích lepší volbou Schwarzenberg. Mnoho lidí si to ale vyložilo jinak a dokonce hromadně odcházeli z našich fanstránek.

Opravdu?
TK: No jasně, psali nám vzkazy: „To jsem si o tobě teda nemyslel, že seš takovej. Vždyť je to přece Kalouskův pobočník a fašista.“ Benešovy dekrety. Devadesát procent lidí neví, co jsou Benešovy dekrety, a přesto to Zemanovi vyhrálo volby. Lidé jsou evidentně znechuceni polistopadovým vývojem natolik, že jsou ochotni zvolit někoho, kdo už v tom, co dělal, jednou neuspěl.

Než jste, Tomáši, odjížděl na dovolenou, nenapadlo vás vyřídit si voličský průkaz?
TK: Napadlo, dokonce jsem se po tom pídil. Ale Dominikánská republika ani široké okolí nemají vyslanectví, na kterém bych tu volbu mohl uskutečnit. To byl také jeden z důvodů, proč jsem se stranil jakékoli podpoře. Jediné, co jsem udělal, bylo, že jsem se ve chvíli, kdy jsem cítil, že nám teče do bot, přiklonil na čísi stranu. Podle mě před volbami zafungovalo obrovské memento Věcí veřejných. Lidi se bojí novot. Proto mám obrovskou obavu z parlamentních voleb. Bojím se, že se do parlamentu dostanou lidé, kteří budou vyhánět šikovné občany. Mám strach, že se budou dít pokusy o velmi vysoké daně pro bohaté lidi, ale mně to připadá velmi nespravedlivé. Je to dozvuk socialismu v našich duších; myslíme si, že bohatí si nikdy nemohli vydělat poctivou cestou.  

Spousta lidí ke svému bohatství ale opravdu přišla špinavou cestou.
TK: Spousta lidí si stěžuje, že nemá peníze a nechodí do práce. To je totéž, rub líce. V momentě, kdy nechceš, nemáš. Já sám jsem v očích mnoha lidí velmi úspěšný člověk, protože mají pocit, že mám spoustu peněz.

Nemáte?
TK: Rozhodně nemám takovou spoustu peněz, jakou si lidi myslí, že mám. Nejhorší je, že to ti lidé považují za štěstí. Já za štěstí považuju to, že budu otcem.