Tipy na výlet: Vydejte se za natáčením slavných filmů a seriálů
Patříte mezi filmové a seriálové fanoušky, kteří si nenechají uniknout jediný detail o svém oblíbeném kousku? Pak se s námi můžete vydat na tři výlety po kinematografických stopách, které u nás zanechaly filmy Na samotě u lesa a Iluzionosta nebo si můžete zařádit v revíru malých lupmů ze seriálu Bylo nás pět.
Bylo nás pět
Karel Poláček, autor knihy a námětu pro kultovní seriál Bylo nás pět, se narodil v Rychnově nad Kněžnou a celé město si jeho osobnost i jeho celé dílo dodnes připomíná. A dětští hrdinové Péťa Bajza, Antonín Bejval, Eda Kemlink, Čeněk Jirsák a Zilvar z chudobince tu mají v Panské ulici dokonce své sousoší. A z Rampuše nedaleko Rychnova pochází také služka Kristýna, kterou Péťa zlobil přezdívkou Rampepurda rampepurďácká. A pokřik Habrováci, blbí ptáci se samozřejmě vztahuje k jedné z rychnovských městských částí Habrová.
Režisér Karel Smyczek ale přemístil bandu pěti kumpánů z rychnovských uliček o něco blíže Praze. Většina filmových lokací se totiž nacházela ve městě Kouřim ve Středočeském kraji. Leží 50 kilometrů východně od hlavního města a při podrobném zkoumání přímo v jeho centru najdete hned několik seriálových míst včetně koloniálu pana Bajzy, hospody, které kluci vysklili okno, i gotický kostel s panem farářem. Od nátečení seriálu sice už uplynulo více než 20 let, ale obyvatelé města na chtěné i nechtěné lumpárny pětice uličníků nejspíš nezapomenou do smrti smrťoucí.
Iluzionista
Americký film Iluzionista s Edwardem Nortonem v hlavní roli se také z velké řásti odehrával v naší české kotlině. Příběh charismatického a inteligenntího mága vznikl na motivy spisovatele a držitele Pulitzerovy ceny Stevena Millhausera. Příběh se odehrává na přelomu 19. a 20. století v srdci rakousko-uherské monarchie ve Vídni. A jaké město umí osvědčeně zahrát rakouské hlavní město? No přece Praha.
Iluzionista Eisenheim se ve Vídni setkává se svou dětskou láskou Sofií, která je ovšem zasnoubena s nástupníkem habsburského trůnu. A příběh může začít. Zápletka se táhne od pražského Divadla Na Vinohradech do Café Imperial, na Hlavní nádraží, do ulice Prvního pluku, k bráně Pražského hradu i k Národohospodářskému ústavu Akademie věd ČR. Na své scény si tu přišlo i Divadlo Oskara Nedbala v Táboře a několik českých herců i studentů Jihočeské univerzity. Když se odprostíme od pár historických nepřesností, je iluze filmu dokonalá. Stejně jako ve filmu budete i při procházce po filmových lokacích chvílemi tápat, co je pravda a co fikce.
Na samotě u lesa
Od natočení kultovní komedie režiséra Jiřího Menzela a scénáristické dvojice Smlojak – Svěrák sice uběhlo téměř čtyřicet let, ale na filmovou hlášku Jozefa Kemra alias pana Komárka si vzpomeneme pokaždé, když venku chčíje a chčije. I vy se můžete v duchu víkendových úteků z města podívat na chalupu, kde se scény z filmu Na samotě u lesa točily. První z nich nás zavede do Radešic na Příbramsku, necelých 90 kilometrů jižně od Prahy. Právě tady byste před lety, kdy se scénáristé vydali prozkoumávat kraj, našli živou předlohu dědy Komárka. Pan Lukšíček jim údajně, stejně jako Komárek ve filmu, sliboval, že na zimu prodá kravku a na jaře už nezaseje. A spletitá je i historie filmového mlýna manželů Zvonových s pověstnou moukou dvojnulkou a příběhem o vodníkovi. Jeho exteriéry se natáčely o něco blíže ku Praze v Nedvězí u Rabyně na Benešovsku. Interiéry, mlýnské kolo a mlýnice ale patří mlýnu jinému.