Thom z Imodia: Dnešní doba si žádá uhlazenost

Broumovská kapela Imodium nedávno vyslala do světa dvojalbum Polarity. Zajímavé je tím, že kromě původních rockových verzí písniček nabízí i verze akustické, které skladby ukazují v odlišném kabátě. Jak se skupina staví ke stahování muziky z internetu? Proč zpívá česky a jaké občerstvení ji potěší, když si ji pozvete domů? O tom s Koulí mluvil frontman Imodia Thom.

V jedné z písniček na nové desce Imodia Polarity se ptáte, jaké je to stárnout a umírat. V souvislosti s tím mě napadlo, jestli jsi viděl klip Přemluv bábu herců Marthy Issové a Jiřího Mádla (podívejte se)?
Píseň, ve které se tahle fráze objevuje, je spíše jedinou návazností na předchozí desku, na které jsme se zkoušeli věnovat generacím. Zkoušeli jsme být na desce dospělí, zkoušeli jsme se vracet do puberty a především jsme se „věnovali“ lidem ve stejném věku jako jsme byli i my. Uběhly tři roky, jsme starší, přemýšlíme jinak. Lidé kolem nás začínají pomalu, ale jistě zakládat rodiny a my si na chvíli uvědomili, že jsme opravdu starší, že máme maličký, ale nevyhnutelný náběh řešit témata jako je partnerství, práce, život na vlastních nohou. Chceme být na ten správný čas připraveni.
Ale ten klip bohužel neznám…

Ukázky z nové desky Imodia Polarity

Nevadí. Další skladba z vaší nové desky, Břehy, jde do t-music hitparády, hrát ji bude Evropa 2, vaše deska byla k dispozici ke stažení za libovolnou cenu na portále t-music . Proč jste se pro tento krok rozhodli? Věříte, že vám účast v hitparádě t- music, potažmo rotace ve velkých rádiích, přitáhne nové posluchače?
Stahování skončilo, Evropu 2 jsme už absolvovali se singlem z minulé desky… Prostor pro českou muziku je v tomhle státě tak malý a stále se zužuje, že je potřeba využít všech možných a zbývajících prostředků, jak muziku dostat mezi lidi. Stahování přes t-music byla skvělá možnost, jak se dostat zase někam dál. Desku si stáhlo přes 4000 lidí, což je pro nás dobrá zpráva.
Evropa 2 má velký záběr, navíc míří na lidi, kterým by naše muzika mohla být relativně blízká. Zaniká tady jeden hudební pořad za druhým, jeden hudební časopis za druhým.  Za chvíli tu nezbude nic, a to není dobrá zpráva. Jsme rádi za to, co t-music dělá, a jsme rádi, že Evropa 2 dokáže nabídnout prostor.

Vaše nová deska Polarity je netradiční v tom, že fanouškům, kteří si ji koupí v obchodě, nabízíte jako bonus disk s akusticky zpracovanými skladbami. Tyhle akustické verze se velmi povedly, jsou propracované, dobře zní. Poučili jste se nějak při přípravě těchto verzí z kritikou nepříliš ceněné desky Akustika?
Všechno vycházelo z toho, že pokud deska jde v první vlně digitálně, tedy přes sms download, je dobré vymyslet nějakou přidanou hodnotu pro fyzické vydání. Tak jsme vymysleli jednotný koncept – Polarity, album pro váš den a pro vaši noc. Plus a minus. Tvrdě a křehce, chcete-li.
Narážka na Akustiku se už jednou objevila a my na ni odpovíme identicky: Vůbec nás to nenapadlo. Můžeme to klidně brát jako satisfakci, ale lidi, kterým byla Akustika určena, ji přijali velmi kladně. My máme z Akustiky jediné poučení – dnešní doba si žádá určitou uhlazenost a vyhlazenost, tedy nic syrového. Všechno je potřeba nablýskat a vymazlit.

Poslechněte si Hlavou z desky Stigmata

Vaše album se jmenuje Polarity. Kromě elektrického a akustického pólu a potom protikladů muž – žena mě žádné další dva protipóly v souvislosti s vámi nenapadají; deska je po textové stránce v podstatě opravdu jen o vztazích…  Měli jste na mysli ještě něco jiného, když jste pro album vymýšleli název?
Opravdu jen o vztazích? Já bych tam o vztazích našel snad dvě skladby (směje se)… Navíc si můžu zase jen nadávat, že nepíšu texty tak, jak bych si přál, tedy tak, aby všichni, nebo alespoň většina pochopila, o co zhruba jde. I když rád píšu všeobecně. Rád otevírám posluchači představivost. A když už zmiňuju slovo všeobecně, týká se to i myšlenky celého alba. Polarity má na paměti všeobecné potiklady a ty přece potkáváme denně. Pokud jsou na desce podle tebe jenom tyhle dva, můžeme to jednoduše uzavřít tím, že všechny protipóly a protiklady není úplně jednoduché vyjádřit. 

Takhle se natáčelo album Polarity

Jedna skladba na albu se jmenuje Kluci nepláčou, ve Spojení zase mluvíte o tom, že holky brečí. Já jako žena mám ale pocit, že to bývá většinou právě naopak; holky bývají ve vyhrocených situacích těmi „držáky“…
Rozhodně. Ženy jsou mnohem statečnější a víc vydrží. Kytarista Dan mi během točení zpěvů řekl, jak je možné, že něco zpívám v ženském rodě. To je třeba případ Spojení a nebo Ruce se sejdou. Zjistil jsem, že mě to strašně baví, i když to z úst kluka to zní možná trochu divně.
V „Klucích“ jde ovšem o to, že se dívka hodlá převtělit nebo přeměnit v kluka a jedna z věcí, která by ji prozradila v partě kluků, je pláč. Kluci přece nepláčou, alespoň v partě ne. Ve Spojení je to ohledně dívčího pláče spíš narážka na to, jak jsou dívky mazanější a umí využít jak svých předností, tak  emočního nátlaku. Něco ve smyslu „přece bys mě nechtěl rozplakat, no vidíš, tak se snaž.“

Celé album je nazpívané česky, což je docela odvážné, protože posluchač tak pozná každou banalitu,

každý nepovedený verš.  Čeština ale nebyla jazyk, se kterým jste začínali, v počátcích jste k syrovému grungei používali angličtinu. Proč jste se vlastně tehdy rozhodli pro jazykovou změnu?
Co je na tom odvážné? Jiné české kapele takovou otázku nikdo nepoloží. Zase tak dlouho jsme v angličtině neskládali, aby to byla překvapivá a náhlá změna. Týkalo se to jen první demo desky. Prostě jsme to v jistou chvíli uznali za vhodnější prostředek komunikace s posluchačem. Rozhodli jsme tak někdy před sedmi lety, tehdy ještě tolik médií nebylo ochotných hrát anglicky zpívající českou kapelu. Ostatně všechny naše oblíbené české kapely zpívají česky, takže jsme je i tak trochu chtěli následovat.

Před dvěma lety jste na pražském koncertě předskakovali Avrile Lavigne, což pro vás jakožto mladou, byť „pokročilou“ kapelu z Broumova musela být veliká věc. Máte od té doby srovnatelný koncertní zážitek?
Bylo to super, stálo za to poznat i pozadí celé akce, kde všechno funguje jinak než u nás. A srovnatelný zážitek? Nevím…. Třeba koncert před Horkýže Slíže ve vyprodané Incheba areně byl taky skvělý.

Říká se o vás, že jako jediná kapela u nás hrajete fanouškům před Vánoci v bytech. Upřímně řečeno, moc si to nedovedu představit. Jak takový koncert probíhá? Může si vás objednat opravdu kdokoliv?
To turné děláme už asi šest let. Výzva je jenom na našem webu, takže si jí většinou všimnou jen lidé, kteří mají o naše hraní zájem. Přijedeme kamkoliv a zadarmo. Máme na to vyhrazené dny, časy ladí manažer s každým osobně. A když jsou na místě řízky nebo koláče, vůbec se nezlobíme.