The Smashing Pumpkins bez baskytaristky ani ránu. Ale jen na koncertech
Těžko bychom v rock'n'rollu našli většího milovníka baskytaristek než Billyho Corgana. U diktátora z The Smashing Pumpkins se za dobu trvání kapely vystřídaly tři. Nepochybně největší stopu zanechala D'arcy Wretzky. Ale i Melissa Auf der Maur a Ginger A. Pooley nám budou stát za zmínku.
S D’arcy Elizabeth Wretzky se dal Billy Corgan do řeči v roce 1988 po koncertě v jednom chicagském klubu; jí se totiž nelíbilo, že Billy kritizoval výkon kapely Dan Reed Network. Občanky si ale neroztrhali. Když Billy zjistil, že D’arcy hraje na basu, nabídl jí místo v kapele, kterou krátce předtím založil s Jamesem Ihou. Trojici v témže roce doplnil ještě bubeník Jimmy Chamberlain a cesta ke světlým zítřkům mohla začít.
Morální svědomí kapely to neuneslo
S Jamesem Ihou si D’arcy později prožila krátký románek. Pikantní je, že se rozešli těsně před vystoupením kapely na festivalu v Readingu v roce 1992. Zůstali ale přátelé, takže D’arcy stihla se skupinou bezpočet koncertů a pět studiových desek, Gish, Siamese Dream, Mellon Collie and the Infinite Sadness, Adore a Machina/The Machines of God. Tedy – pět desek… Toť otázka. Billy Corgan nakonec potvrdil to, o čem se dlouho jen šeptalo: většinu kytarových i baskytarových partů si ve studiu nahrával sám, protože to zvládl mnohem rychleji než Wretzky nebo Iha. Vokály ve spoustě skladeb ale zpívá určitě D’arcy, spolu s Billym napsala i píseň Daughter, jednu z nejraritnějších nahrávek The Smashing Pumpkins.
Billy později prohlásil, že D’arcy dlouho považoval za jakési morální svědomí kapely. Ale obří úspěch a mnohamiliónové prodeje desky Mellon Collie and the Infinite Sadness (1995) D’arcy nezvládla, začala se tláskat drogami a v roce 1999 opustila kapelu krátce po nahrání alba Machina/The Machines of God. V oficiálním prohlášení jako důvod uvedla, že se chce stát herečkou. Bůhví ale, jak to vlastně bylo – Corgan později řekl, že D’arcy vyhodil, „protože se z ní stala zlá feťačka, která odmítala pomoc“.
Poslechněte si D’arcy Elizabeth Wretzky
Na řadu přišly další dvě adeptky
Kanaďanka Melissa Auf der Maur se s Corganem poznala, když cítila potřebu omluvit se frontmanovi The Smashing Pumpkins za to, že její kamarádka po něm při jednom z prvních koncertů Pumpkins v Kanadě hodila láhev. Skupina Tinker, kde Melissa hrála, pak předskakovala Pumpkins v roce 1993 v Montrealu a Billy ji v roce 1994 doporučil Cortney Love, hledající baskytaristku do své skupiny Hole. Když tedy potřeboval doplnit koncertní sestavu na turné následující po vydání Machina/The Machines of God, nabídl místo právě Melisse. Ta se sice objevuje i ve videoklipu k písni The Everlasting Gaze ze zmíněné desky, ale moc si v Pumpkins nezahrála; skupina v prosinci 2000 přestala na několik let existovat.
Poslechněte si Melissu Auf der Maur
Když Corgan v roce 2005 oznámil záměr dát The Smashing Pumpkins znovu dohromady a nahrát nový materiál, zůstávalo otázkou, které z bývalých členek dá přednost. Vyřešil to šalamounsky: desku natočil jen s Chamberlainem a veškeré baskytarové (i kytarové) party si raději nahrál sám. Naživo ale přece jen někoho potřeboval – na turné následujícím po vydání desky Zeitgeist zajišťovala hluboké tóny Ginger A. Pooley, která předtím působila v kalifornských Halo Friendlies. Na budoucích studiových nahrávkách si ale jen těžko zahraje – vzhledem k tomu, že v roce 2008 opustil Pumpkins i Chamberlain, bude nové písně obstarávat Billy Corgan pod hlavičkou The Smashing Pumpkins nejspíš úplně sám.
Poslechněte si The Smashing Pumpkins v roce 2008 s Ginger A. Pooley
