Text je někdy důležitější než hudba

Dan Bárta ve středu nadchl Lucernu. Jeho koncert se skupinou Illustratosphere opět dokázal, že je jednou z nejvýraznějších současných hudebních osobností. Kromě toho se věnuje fotografování, nedávno vydal knihu o vážkách v České republice.

Jak se staráte o svůj hlas?
Snažím se spát, nekouřit a nepít, což dost často nejde. Snažím se neřvat na koncertě jako pitomý, používat hlavu a zpívat „technicky", což taky leckdy nejde. A tak se před koncertem – bohužel ne vždy – rozezpívávám. Snažím se nejíst minimálně tři hodiny před koncertem, ale to se taky leckdy nepovede. Takže o svůj hlas se starám tak, že na něj pořád myslím, mluvím na něj, přemlouvám ho… Pořád si prozpěvuju, čímž ho zahřívám, připravuju a současně kontroluju. Je to takové tamagoči.

Praktikujete nějakou speciální přípravu před koncertem?
Aspoň na deset minut se odebrat do samoty, to funguje. Jinak docela dobrá mantra je: „Klid, to bude dobrý, to bude fajn, klid, to bude dobrý, normálně si to užij, klid, to bude dobrý…"

Kdo nebo co mělo zatím největší vliv na váš hlasový vývoj?
Jednoznačně pan profesor Klezla. Pak různí spoluhráči a taky zpěváci, co jsem od nich stahoval fráze nebo barvu nebo fígle. A, třeba říci, mé drogové, sebereflektivně-hledačsko-experimentální období.

Jak je pro vás důležitá zvuková technika? Vyžadujete třeba konkrétní typ mikrofonu a odposlechu?
Vyžaduju. Hudba se projevuje zvukem a našinec je na zvuky citlivý, takže v tomto smyslu jsem dost náročný. V zásadě jde o to, že s určitou erudicí potřebujete věrný a nepřikrášlený vstup a širokospektrální výstup. Je obtížné hrát na nástroj, který neladí nebo nezní. Mám-li být tedy konkrétní, po všech zkušenostech používám dobrovolně, to znamená za své, ve studiu kondenzátorový mikrofon Telefunken U47M (teď mě napadá, že se musím zaměřit na dobrá sluchátka) a na živé vystoupení in-eary Shure E5 a dynamický mikrofon Shure SM58. V současnosti se v rámci tišších muzikantských tvarů přeorientovávám na ještě přísnější kondenzátorový Shure. S tím je těžší práce, ale až to zvládnu, jedno oko nezůstane suché.

Je pro vás text stejně důležitý jako hudba?
Je, někdy i důležitější. Představuju si, že většině zpěváků je vlastnější potřeba vyprávět příběh než potřeba rovnou abstrahovat do tónů. Ideálem je kvalitní trojsložkový projev, když započtu i zábavu.

Jak dlouho jste pracovali na knize Vážky České republiky a co to obnáší, vydat odbornou knihu?
Dohromady to bylo asi osm roků sbírání obrazových dat, kompletace sběrů a záznamů, analýzy výsledků a příprav konceptu, a rok vlastní text, layout, retuše, sazba a předtisková příprava. Plus samosebou desetiletí výzkumů na všech možných úrovních.

A jaké máte s knihou další plány?
Dostat ji k lidem. Je to stejné jako s deskou.