Tereza Černochová: Milá mladá dáma, která opravdu umí!

Ještě před koncertem Monkey Bussines v Olomouci jsem si ji vyhlédla, když relaxovala u stolku s pivečkem a cigaretou v ruce. Jen mi přišlo nepřípustné přerušovat její konverzaci s trojicí mladíků. To se prostě nedělá. Tak jsem počkala až na „po koncertě“. A tak zase stála u stolečku s trojicí těch samých mladých mužů. Mokré vlasy, spokojený výraz ve tváři a za sebou další z výborných koncertů s Monkey Business. Tereza Černochová.

Na začátek bych vám chtěla říct, že vypadáte výborně, moc vám to sluší!
To bude tím, že mám na sobě tu kůži.

A není vám v tom trošičku teplo?
(Okřikuje chlapce ze své nové kapely.) Ticho, nebo budou srážky za demenci! Tak samozřejmě, je v tom vedro jako blázen! (Kluci se nekolegiálně smějí jako blázni.) Je v tom horko, ale kostýmy jsou strašně vychytaný a výborný. Musím říct, že když jsme teď dojížděli poslední koncerty venku, festivaly… (Přišel mladík a dává Terezce kaštan. „Slečno, já mám pro vás kaštánek. Ten je tady z místních sadů.“) Ladí mi k overalu! (Smích.) …Tak na těch posledních venkovních koncertech nám ta kůže hrozně pomohla, protože byla příšerná zima, a díky tomuhle jsme se aspoň trochu zahřáli!

Jak jste se dostala k úplně prvotní spolupráci s Romanem Holým? Ještě před tím, než vám produkoval desku?
Ta historie sahá daleko dál! Já jsem vždycky Romana obdivovala. Obdivovala jsem Monkey Business a JAR a Sexy dancers a všechny projekty, který Roman dělal, se mi líbily, aniž bych věděla, že je má na svědomí on. A potom jsme nějak křtili desku s Black Milk a napadlo nás, že by nám ji mohl pokřtít Roman s Matějem. Tak jsme je pozvaly, kluci přišli. A od té doby jsme spolu prostě začali chodit na pivečko, tak nějak kapelově. V podstatě jsme testovali jeden druhého. A pak se z toho najednou otevřela spolupráce. Takže ten první kontakt byl takový kamarádský, seznamovací, spíš o zábavě, než abychom se hned setkali pracovně na jevišti.

Na pódiu to vypadalo, že vám to společně výborně klape. Vypadali jste všichni velice sehraně a spokojeně!
Já Monkey miluju! A zavolala mi Tonya Graves a řekla mi: „Hele, Terez, situace je taková, že já čekám děťátko. Ten ženský element je tam třeba, ty písničky už jsou hodně o ženským zpívání, o ženským hlasu. Nechtěla bys za mě zaskočit?“ Byla jsem nadšená! A myslím si, že je to možná to nejhezčí, co mě zatím v hudbě potkalo.

Nebojíte se třeba kritiky, která by mohla vzejít od fanoušků Monkey Bussines nebo od novinářů?
Já si myslím, že ve svojí podstatě my všichni tímhle vůbec nežijeme. Nám je to úplně upřímně, když to tak řeknu, u pr…. Takže ať si kdo chce co chce říká, nás to prostě baví. A zase si na druhou stranu myslím, že kdyby to kluci necítili jako dobrou spolupráci, tak by mě mezi sebe nebrali. Nám se spolu dobře dělá a rádi si sedneme po koncertě na pivo a probereme to všechno.

Ještě mi něco řekněte o té vaší nové kapele!
(Ukazuje k vedlejšímu stolečku.) To je moje kapela, zavolali mi úplně sami, z Brna. Dobrý den, tady je kapela z Brna, my bychom s vámi chtěli hrát (Pokouší se o brněnský přízvuk.). Tak si říkám, to snad ne, to si ze mě asi někdo dělá srandu. To prostě není možný. Ale pak jsem přijela do Brna, poslechla jsem si je, úplně jsem se rozložila, protože tím, jak jsou hodně mladí, mají v sobě obrovskou energii, která je na jevišti vždycky strašně potřeba. A je hrozně znát, když to tlačí dopředu. A tohle oni právě mají. Takže s nimi teď pojedu takové miniturné. Prvním koncertem začínáme v Krnově, budeme mít hosta Matěje Rupperta a Dana Bártu, takže jsme hrozně rádi. A budeme dělat předkapelu Monkey Bussines na koncertech v Praze a v Brně.