Technologie jsou nový nikotin
Nevidíte mezi technologiemi a nikotinem žádnou spojitost? Zkusili jste se někdy zamyslet nad tím, že se závislost na smartphonech a kouření cigaret může přece jen v něčem podobat? Podle britsko-amerického motivačního speakera Simona Sineka mají tyto závislosti společného mnohem víc, než si myslíte.
Simon vychází nejen ze svých zkušeností, ale také z vědeckých poznatků. Když se mu začal před lety rozpadat vztah, po nekonečných debatách a hádkách si s přítelkyní uvědomili, že tráví veškerý čas na telefonu a že možná bude zakopaný pes právě v nedostatečné komunikaci mezi nimi. Dříve běžně seděli na večeři a namísto, aby se věnovali jeden druhému a vnímali, co říkají, brouzdal Simon na sociálních sítích a nevěnoval přítelkyni pozornost, jakou by měl. A přiznejme si to sami, může náš vztah opravdu fungovat, když sedíme naproti sobě se skloněnou hlavou a neustále zíráme do mobilu?
Skoro jako kouření
Je dokázáno, že sledování sociálních sítí uvolňuje v našem mozku dopamin, který se váže na specifické receptory a po čase vyvolává závislost. Aktivuje centra, která vyvolávají radost, potěšení a euforii. Což je stejná chemická reakce, která probíhá při kouření, pití nebo hraní her. Díky tomu se Simon dívá na technologie jako na novou formu nikotinu. Podobně jako silně závislý kuřák musí neustále držet cigaretu v ruce, sledujeme obrazovky telefonu, aniž by se cokoli dělo. Dokonce s sebou mobily nosíme i na toaletu. Je to nekonečná smyčka, ze které se nemůžeme dostat ven.
Lidé jsou sociálně založení tvorové a záleží jim na tom, co si o nich ostatní myslí. Po tisíce let to byla rodina, přátelé, spolužáci nebo ostatní členové nějakého týmu, jehož jsme byli součástí, kterým jsme se svěřovali a kteří nás znali, ale dnes je to pryč. Koncept sociální skupiny se stal abstraktním pojmem. Každý nás může sledovat na sociálních sítích a naše soukromí se stává věcí veřejnou.
Zkuste být chvíli offline
Léta se zabýváme omezováním pití alkoholu, hraní her nebo kouření, ale sociální sítě a technologie obecně moc neřešíme. Průzkumy ale mluví jasně. Děti jsou dnes úzkostlivější a cítí se více osamělé, než tomu bylo před deseti lety. Když se zeptáte učitelů, řeknou vám, že se děti rapidně zhoršily v psaní a mají malou slovní zásobu.
Jakmile Simon přišel na to, že technologie ničí jeho vztah, dohodl se s přítelkyní, že se budou snažit co nejvíce zkracovat dobu strávenou na telefonu a že kdykoli půjdou ven, zeptají se svých přátel ve chvíli, kdy budou sahat po telefonu: „Je to neodkladná situace, která se týká vaší rodiny? Ne? Pak telefon odložte pryč.“
Musíme se aktivně podílet na tom, abychom se závislosti tohoto typu zbavili. A tak prostě občas zkuste vypnout všechna možná oznámení, která vám neustále pípají v telefonu. Než si půjdete lehnout, dejte si telefon do vedlejší místnosti. A až půjdete někdy ven s přáteli, zkuste si dát telefon do režimu letadlo. Možná zmeškáte nějaký hovor, ale nezmeškáte okamžiky, které prožijete s přáteli, kteří budou venku s vámi. A má to ještě jednu výhodu. Telefon vám vydrží déle nabitý.
