Tata bojs natočili první 3D klip v Česku. S vycpanými zvířátky

zobrazit fotogalerii

Tata bojs jsou od minulého týdne první kapela v Česku, která natočila klip ve 3D; režisér Šimon Šafránek si k tomuto účelu vybral písničku Homo demo z poslední desky Ležatá osmička. Bez speciálních brýlí a 3D obrazovky sice třetí rozměr neuvidíte, podivovat se nad tím, že Tata bojs měli dva dny co do činění s technikou, na kterou se natáčel Prometheus Ridleyho Scotta, se ale můžete i bez brýlí. A na konci rozhovoru se dozvíte, co jste o Tata bojs pravděpodobně nikdy nevěděli.

Příběh vašho nového 3D klipu Homo demo je hodně nejasný. O čem vlastně vypráví?
Milan Cais: Jde v podstatě o to, že na střeše domu se setkává určitá skupina lidí, která má podobnou touhu někam odletět, možná i z téhle planety. Na místo plánovaného odletu si nosí různé předměty, ze kterých postupně vzniká vesmírné plavidlo. Důležitá jsou i ta vycpaná zvířátka.
O nějaký mikropříběh jsme samozřejmě stáli, nechtěli jsme, aby klip působil jen jako sled hezkých 3D obrázků. Do jaké míry se to podařilo, vlastně nevím; zpracování klipu jsme nechali na režisérovi Šimonovi Šafránkovi a ten se rozhodl, že děj schová do náznaků.

Pochopila jsem tedy správně, že vycapaná zvířata odkazují na Noemovu archu?
Milan: No jasně!

A pak ještě na mezidruhový boj, který ztělesňují holky, střílející mužům do balónků.
Milan: Střelkyně jsem nestihl ani já.
Mardoša: To asi nikdo.
Milan: Střelkyně jsou Šimonův obraz. Chlapci v overalech jsme my a raketa je symbol, který má člověka vytrhnout ze života a, obrazně řečeno, přenést ho na jinou planetu. Lidé, kteří se v klipu na střeše schází, tedy homo demo, tenhle pocit sdílejí a projevují se podle toho, jak to kdo cítí; někdo tančí, někdo nosí tyče, z nichž raketu sestaví. Nakonec ale v tenhle stroj přestanou mít důvěru, a tak místo sebe vyšlou zvířata a z rakety se stane zmíněná Noemova archa. Nicméně výkladů může být vícero.

Homo demo ve 2D verzi

Bylo pro vás jako pro herce natáčení 3D klipu těžší?
Milan: Bylo. Výrazně častěji se čekalo na záběr. Natáčeli jsme dva dny, za den se stihlo udělat jen sedm obrazů, takže celý klip je natočený na čtrnáct záběrů jednotlivých prostředí. Natáčení samozřejmě předcházela důkladná příprava, na střeše Národního muzea, kde se točilo, se byl tým podívat mnohokrát. Kameraman Zbyněk si každou pozici nafotil a pak i zkušebně simuloval 3D, abychom měli lepší představu, jak budou záběry vypadat.

Výroba 3D klipu je velice nákladná záležitost. Jak se vám podařilo sehnat peníze?
Milan: Víš, jak se někdy říká, že se člověk objeví ve správný čas na správném místě? Nám se to zřejmě s tímhle projektem podařilo. Oslovil jsem kamaráda Jirku Kolaříka, který pracuje ve firmě Samsung, a ta se shodou okolností v současné době 3Déčkem hodně zabývá. Od Samsungu jsme dostali podstatnou část rozpočtu, se zbytkem pomohla produkční společnost Caviar. Ta nám sehnala techniku, která se používala při natáčení filmu Prometheus od Ridleyho Scotta (

) a postprodukčně hodně pomohli i v UPP.

Když se podíváte na to, co jste kdy pro fanoušky vymysleali, od Tašou v polovině 90. let až po dnešní 3D klip, je právě tenhle počin největší? 
Milan: Těžko říct. Když pracujeme na scéně pro koncert, výsledný efekt zasáhne víc lidí; 3D klip totiž zatím nemá tolik možností prezentace. Ne každý má doma 3D televizi, ne každý chodí do kina na 3D filmy. Což je ale zrovna věc, o kterou stojíme; rádi bychom, aby se Homo Demo pouštělo v kinech jako předfilm 3D snímků.

V klipu hraje kromě vás, tanečníků a herců také řada lidí, které jste vybrali ve facebookovém castingu. Předpokládám, že ten potetovaný boxer je právě jeden z vybraných „vizuálně atraktivních“ zájemců.
Milan: Tenhle člověk, mimochodem, dost mě překvapilo, že je to náš fanoušek, poslal fotky v boxerských rukavicích a trenkách! Takže to byla jasná volba. Do facebookového konkurzu se v relativně krátkém časovém úseku přihlásilo asi 150 lidí, někteří poslali víc fotek, takže vybrat z nich finální dvacítku byla práce na několik večerů.  

Video o natáčení klipu Homo demo

Další událost, která Tata bojs čeká, je křest DVD Ležatá Letná, které se natáčelo na loňském koncertě v hale Sparty. Koncert proběhne pod názvem TaTaZu 17. října v pražském klubu SaSaZu. Chystáte zase nějakou speciální scénu?
Milan: Hm.
Mardoša: Co se dá dělat.
Milan: TaTaZu bude založené na kombinaci dvou LED systémů, jednoho s nižším a jednoho s vyšším rozlišením. (Milan hovoří o technických parametrech scény a popisuje efekt, díky němuž Tata bojs na chvíli z pódia „zmizí“.)

Jak dlouho takovou věc vymýšlíš?
Milan: Chvíli. Není to totiž nic moc nového. U české kapely jsem to sice neviděl, ale s něčím podobným na jednom koncertě pracovali Nine Inch Nails. Moc se mi líbilo, jak Trent Reznor stál za projekcí, byl nasvícený bodovým světlem a najednou nastal jako by 3D moment. Naše scéna bude ještě trochu jiná, pohyblivá. Je to technická bláznivina, ale ve finále funguje docela jednoduše.

V létě jste ve speciálním boxu znovu vydali starší alba Futuretro, Bioritmy, Nanoalbum a Kluci kde ste. Odrazí se to nějak v playlistu pro koncert?  
Mardoša: Částečně ano, vymyslíme jiný program, než se kterým jsme v létě objížděli festivaly. Rádi bychom zalovili mezi skladbami, které nehrajeme tak často, třeba Cyberkartáč. Nedávno jsme ho chtěli oprášit, ale nenašli jsme ten správný podklad… vysamplovaného Marečka (tehdejšího člena kapely) z počátku 90. let.  
Milan: Chystáme i jedno překvapení s Lenkou Dusilovou. Před naším koncertem vystoupí sama s kytarou a svými písničkami, ale objeví se i v rámci našeho setu. Měli bychom společně zazpívat asi čtyři skladby, z toho jednu její, kterou jsme jí trochu přearanžovali.

V rámci zmíněné reedice čtyř alb vyšly i materiály, které nejsou moc známé. Tata bojs ale hrají už přes dvacet let, na koncertech hodně mluvíte, je ještě vůbec něco, co fanoušci o Tata bojs neví?  
Milan: Je třeba jedna zajímavost z desky Kluci kde ste. Mardoša napsal text ke Splasklým vzpomínkám, ke kterým měla ale původně jít hudba písničky Trilobeat….
Mardoša: …nenene, bylo to naopak.
Milan: Aha, to je fakt. Měli jsme text Trilobeata. Mně se dobře zpíval do hudebního podkladu Trilobeat, ale Mardoša ho chtěl dát do hudebního podkladu Splasklých vzpomínek. Nazpíval jsem tedy obě verze a v soutěži jsme nechali lidi vybrat, jak písničku chtějí na desce mít. Nakonec se Trilobeat ustálil tak, jak ho známe, ale nazpívaná verze nikdy nevyšla. Vzali jsme ji a vydali v raritách.

Dobře, to jsou hudební záležitosti. Ale co něco mimohudebního? Třeba kolik mají Tata bojs dětí?
Mardoša: Teď, co přibyla Milanova Apolenka, je jich devět. A desáté je na cestě. Je nás v kapele pět, takže v průměru dvě na každého člena.

A  co Tata bojs rádi jedí?
Mardoša: O mně se ví, že mám rád sladké, ale třeba Milan se, co je tátou, změnil. Vždycky měl radši slané snídaně. Ale teď začal s dětmi víc snídat sladké.
Máme ale třeba dost odlišné přístupy k rannímu čištění zubů. Milan si je čistí před snídaní, já po ní. Mně snídaně po pastě nechutná a navíc si ty ulepené zuby po jídle rád vyčistím.  

To samozřejmě dává smysl. Ale je to podobný spor, jako odkud loupat banán.
Mardoša: Odkud ho loupeš ty?

Samozřejmě od Štopky.
Mardoša: Že jo, já taky. Šťopka je takový přírodní otvírák.