Tajemné Japonsko: Seznamte se s mýtickými bytostmi ze země krvavého slunce
Japonsko, to je svět, který nám Evropanům může připadat na hony vzdálený, a to nejen geograficky. Jejich nátura je zkrátka úplně jiná, než ta naše. K jejím hlavním znakům patří silně zakořeněná víra ve stará božstva, duchy předků a jiné magické entity. Následující čtrnáctka patří k těm nejznámějším.
- Aji-Suki-Taka-Hi-Kone, bůh hromu
Když byl Aji-Suki ještě malým božským miminkem, plakal a křičel tak hlasitě, že ho jeho rodiče dali do proutěného koše a poslali ho na moře, aby plul kolem Japonska, dokud se neuklidní. Tomu říkáme nemilosrdná, tvrdá výchova! Bůžka to ale poučilo natolik, že byl od té doby klidný a tichý tak, že si ho občas pletli s mrtvolou. Jednou ho dokonce začali zahrabávat do hrobu, on ale dupal tak silně, aby se zachránil, že při tom vzniklo pohoří Moyama.
- Zlý bůh Amatsu Mikaboshi
Někteří tohoto boha ztotožňují i s postavou Takeminakata, ve kterého věří v prefektuře Nagano. Amatsu pochází ze šintoismu, ve kterém zastával božství prvotního chaosu. Někdy je popisován jako hlavní protivník patrona mečů Takemikazuchiho.
- Bishamon, bůh války a štěstí
Poněkud rozpolcený bůžek. Bývá zobrazován v plné zbroji, s nebeským kopím v ruce a jako velitel legií nadpřirozených bytostí, které může v případě nouze povolat, zároveň ale patří k sedmi japonským bohům štěstí. Ochraňuje tedy nejen odvážné bojovníky a vojevůdce, ale i spravedlivé a bezbranné. Svůj vlastní chrám má ve městě Shiga.
- Ochránce Chimata-No-Kam
Chimatovi leží na srdci především zdraví lidí, a proto je chrání před nejrůznějšími pohromami, od přírodních katastrof až po požívání škodlivých lihovin. Je ale také patronem hranic, chodníků a potulných mnichů, města chrání před zlými duchy tím, že je sám vdechuje a následně vydechuje jako neškodnou páru.
- Hiruko, patron rybářů
Dalším z bohů štěstí je právě Hiruko, ochránce rybářů. Jeho specialitou je to, že je jako jediný ryze japonský, v jeho postavě nejsou žádné čínské nebo hinduistické vlivy. I proto je zobrazován s tradiční japonskou pokrývkou hlavy. Když byl malý, měl znetvořenou tvář a trpěl mnoha nemocemi, bojoval ale s nepřízní osudu a za to mu byly darovány nadpřirozené schopnosti.
- Šintoistický bůh rýže Inari
Bůh hermafrodit; někdy je zobrazován jako muž, někdy jako žena, a když je v ohrožení, umí se dokonce změnit v lišku, hada nebo draka, zřejmě podle stupně rizika. Je patronem prosperity zemědělců i obchodíků a dohlíží na rýžovou úrodu. Nosí srp a bič.
- Říční duch Kawa-no-Kami
Boha řek možná znáte – objevil se totiž i ve slavném animovaném filmu Cesta do fantazie. Bývá zobrazovan jako zanedbaný, špinavý stařec, který až později vyjeví svou moudrou, vznešenou a klidnou povahu. Rozhněvat ho dokážou jen ti, kteří odpadky zamořují říční koryta, a v lásce příliš nemá ani pytláky.
- Dešťový bůh Kura-Okami-no-kami
Syn bohyně Izanami má podobu velkého bílého draka a vládne nejen dešti, ale také sněhu. Smrtelníkům se zjevuje pouze ve chvíli nejvyšší potřeby, a to ještě daný člověk musí být vyvoleným. Pro taková setkání na sebe bere podobu velryby či hada.
- Shina-Tsu-Hiko, bůj větru
Jeho druhým jménem je Shinatobe. Je spojován s pohyby vzduchu a jeho prací je hlídat, aby se zlé větry držely co nejdále od lidí a jejich obydlí. Je tak mocný, že ihned po narození způsobil silné bouře po celé zemi. Později se stal jejich patronem.
- Ōkuninushi, bůh budovatel
Žije v neviditelném světě duchů, je patronem magie, ale také medicíny a především je brán jako hlavní bůh budování národa. V jedné japonské legendě bojuje proti svým 80 bratrům o ruku milované ženy – je to metafora pro střety barbarských kmenů s civilizovanou společností v nově vznikajícím Japonsku.
- Bohyně lásky Benzaiten
Každá parta bohů musí mít patronku lásky, v Japonsku jí je půvabná bohyně Benzaiten. Patří k v zemi nejuctívanějším božstvům a v každém větším městě má svou svatyni. Ta musí být nedaleko vody, většina z nich tedy stojí u řek nebo jezer a rybníků. Zobrazována je s japonskou loutnou.
- Uke-Mochi-No-Kami, bohyně jídla
Jako partnerka či společnice bývá spojována s bohem jídla Toyukem Okami. I k ní se váže příběh. Podle toho byl k Uke-Mochi svou sestrou, bohyní slunce, poslán bůh měsíce. Bohyně jídla ho uvítala čelem k zemi, posadila ho tak, aby měl výhled na oceán a z úst chrlila ryby a vařenou rýži. Bohu ale hostina nevoněla, a tak Uke-Mochi zmrzačil. Když se to dozvěděla jeho sestra, zapudila ho a už nikdy nebyli pospolu – proto Měsíc vidíme jen v noci a Slunce zase ve dne.
- Nádherná bohyně vycházejícího slunce
Bohyně Wakahiru-Me je ztělesněním východu slunce, je tedy tou nejkrásnější japonskou bohyní a mladší sestrou bohyně slunce. Její nejmilejší činností je tkaní – šije oděvy pro všechny bohy v panteonu. Její svatyně, kterou nechala vystavět císařovna Jingu ve 3. století, patří k nejstarším v zemi.
- Sengen-Sama, bohyně posvátné hory
Japonci horu Fuji zkrátka milují, a proto jí vymysleli vlastní bohyni, která je zároveň patronkou jejich známých růžových sakur. Jejím manželem je bůh rýže. Když Sengen-Sama otěhotněla podezřele brzo po svatbě, myslel si, že dítě není jeho, a tak ji zavřel do chatrče bez dveří, kde ji i s dítětem chtěl nechat shořet. Bohyni se narodila dvojčata, a když bůh děti viděl, zjihnul a vzal je na milost.
Japonsko focené v období dešťů: Vypadá jako malované
10 civilizací, které záhadně zmizely
