Sto zvířat: Další povedený večírek. Tentokrát v bordelu
Nová deska Sto zvířat Hraju na klavír v bordelu nabízí hned několik pecek, které budou v žánru ska naživo fungovat jako afrodiziakum. Skvělé jsou i tentokrát melodie Hozny Kaliny a texty saxofonisty Tomáše Belka, snad jen škoda tuctového hostování zpěvačky Radůzy. Kapela Sto zvířat by si zasloužila neotřelejšího hosta.
Sto zvířat na to jdou dobře. Nové písničky fanouškům předkládají postupně na živých koncertech, například úvodní píseň Lustr ze současné desky Hraju na klavír v bordelu hrají živě minimálně dva roky, G. O. P. alespoň rok. Při poslechu CD tedy jde spíš o vřelé setkání se starým známým než o zdvořilostní fráze při prvním posezení u kávy. Nové album navíc obsahuje několik pecek, které budou naživo v žánru ska zaručeně fungovat jako afrodiziakum.
Skladba Hraju na klavír v bordelu se opatrně spouští po klavírní nitce, která napovídá, že půjde o něžnou baladu o opravdové shakespearovské lásce. Mince se ale otočí a namísto tklivé panenské písničky přijde zoufalý, ale zároveň rozverný usilovně šlapající song. Anebo důmyslně vypointovaná Na římse; je zábavná a její téma životaplné.
Hudbu pro novinku skládaly tři chytré hlavy, z nichž každá má charakteristický rukopis. Muzikantské písmo Honzy Kaliny, které decentně sdružuje ska s rockem, je fanouškům dobře známé už od prvního alba Stozvířat..
Díla Karla Švába patří na desce k těm jednodušším a stereotypnějším, na druhou stranu třeba právě Lustr naživo výborně odsýpá.
Nejexotičtěji vypadá kytarista Jan Šobr, který se do komponování pro Zvířata pustil letos poprvé. Drží se skáčkového zadání, přitom se nebojí vložit do písní více funky a jakousi temnou teatrálnost (G. O. P.). Příště víc takových!
Největší psychopat je ve zvířecím týmu Tomáš Belko, jehož nepochopitelně inteligentní texty baví jako vždycky nejvíce. Mezi nejvydařenější výtvory se tentokrát řadí Na římse, Noc s operní pěvkyní, Malinký lidi nebo Batůžek. V tomhle nenápadném saxofonistovi je ohromná kreativita; Belko musí být jeden z těch bláznů, se kterými se nebudete nudit, ani kdybyste chtěli.
Ke slabším okamžikům desky naopak patří Tango za generála Terreda, duet Jany Jelínkové se zpěvačkou Radůzou. Těžko říct, proč zrovna kolem Radůzy vypuklo šílenství, proč se ze všech po čertu dobrých zpěvaček stala zrovna ona modlou intelektuálně-muzikantských kruhů. S Janou Jelínkovou jí to sice perfektně ladí, místy je ale těžké rozeznat, kde končí Jana a začíná Radůza.
Při výběru žen-hostů by možná bylo příště taktičtější vsadit na osobitější hlas, který by zároveň vedle Janina charakteristického altu nezešedl. Co třeba Aneta Langerová, Ewa Farna anebo jemnější Zuzana Norisová? 
Ta by sice nezapadla do konceptu „pokleslých burleskních aranží“, na něž kapela posluchače láká, jinak originální kousek by ale oživila víc než právě Radůza.
Sto zvířat – Hraju na klavír v bordelu
Vydavatelství: 100PROmotion
Celkový čas: 41:09
Seznam skladeb: Lustr, G. O. P., Hraju na klavír v bordelu, Kopretiny, Tango za generála Terreda, Na římse, Noc s operní pěvkyní, Malinký lidi, Pizza, Pondělí, Batůžek, Hotel Bellevue, Rádiohit, Krátkozraký Viktor