Spielberg natočil Lincolna, učebnici dějin USA pro náročné
Přemlouvání, vydírání, úplatky. Historické drama Lincoln je v jistém smyslu velmi aktuální film, v němž režisér na příkladu boje za zrušení otroctví ukazuje, jak urputně se politika dělala už v 19. století. Film sice získal jen jeden Zlatý glóbus ze sedmi nominací, i díky skvělé režii Stevena Spielberga, kameře Janusce Kaminského a výkonu Daniela Day Lewise ale určitě stojí za pozornost.
Hned na začátku se sluší podtrhnout slovo náročný. Pokud nemáte alespoň základní přehled o dějinách USA, Lincolna režiséra Stevena Spielberga na mnoha místech neuchopíte. Budete se ztrácet v souvislostech, nebude vám jasné tehdejší politické upořádání a špatně si zapamatujete klíčová jména postav v centru dění.
Neznamená to nutně, že je to něco, v čem film selhává. Naopak se zdá, že nedat divákovi nic zadarmo byl od začátku záměr. Tam, kde jiné historické filmy přežvýkají před koncem zbytek historie ve třech větách formou titulků, Lincoln až zarputile mlčí. Dokonce i tak zásadní věc ze života Abrahama Lincolna, jako byl atentát, Spielberg zobrazí jako by oklikou. Místo aby vzal diváka přímo na místo činu do Fordova divadla, nechá ho informaci dostat zprostředkovaně v jiném divadle spolu s šokovanými Američany a Lincolnovým synem.
I když se film může jevit jako strohý divadelní záznam, Spielbergova režie je ve skutečnosti jako vždy precizní. Strohost je v tomto případě výrazový prostředek. Kamera Spielbergova dlouholetého spolupracovníka Janusze Kaminského scény komponuje, jako by to byly oživlé obrazy starých mistrů. Barvy se utápí v temných odstínech šedi, která nepropustí na plátno žádný výraznější barevný akcent.
Zajímavě se tu pracuje i s hlavním motivem filmu – svobodou. Tématizována je tu nejen v boji o 13. dodatek Ústavy, ale zasahuje také do soukromého života Lincolna, kde mu připomíná její dvousečnost. Na jedné straně touží po svobodě všech lidí, zároveň však nedokáže přijmout přání svého dospělého syna narukovat do armády, čímž se dostává částečně do rozporu s celou svou filosofií.
Samozřejmě, že klíčovým se pro celý projekt stal Daniel Day-Lewis, který několikrát nabídku ztvárnit šestnáctého prezidenta Spojených států amerických odmítl, než ho Spielberg konečně přemluvil.
V jeho podání je Lincoln zádumčivý, ale rázný politik, ctící zejména pravidlo o účelu světícím prostředky. Velmi dobrý řečník, jenž dokáže houstnoucí atmosféru odlehčit bonmotem či citátem. Navenek možná rutinní a chladný herecký výkon vyniká především v detailech. Ať už je to nahrbené držení těla, na kterém Day-Lewis postavu zakládá, nebo šeptavá artikulace, při němž dobře vynikne to, jak mu ostatní často visí na rtech.
Lincoln se nakonec zdá být svým způsobem i velmi moderní a aktuální v tom, jak urputné prosazování 13. dodatku vyobrazuje. Jak se totiž ukazuje, nic moc se za ty roky v politice nezměnilo; lobbisti už tehdy bojovali o každý hlas všemi možnými způsoby – přemlouváním, vydíráním, úplatky ve formě perspektivních pracovních pozic i přebíháním mezi politickými stranami. Není vám to povědomé?
Lincoln
Historický/Drama
USA, 2012, 150 min
Režie: Steven Spielberg
Hrají: Daniel Day-Lewis, Sally Field, Joseph Gordon – Levitt, Tommy Lee Jones, John Hawkes, Hal Holbrook a další
Premiéra v ČR: 24. ledna 2013
