Skvělá Joss Stone připomněla plesy z hollywoodských filmů
Britská soulová zpěvačka Joss Stone se nedávno vydala na celosvětové turné, která má přes dvě stě zastávek. Zatím neušla ani desetinu, náladu má tedy pořád dobrou a čas na pódiu i mimo něj si zjevně užívá. S osmičlennou kapelou se tentokrát vměstnala do prostoru menšího, než na který je zvyklá, o to víc ale vynikl její silný hlas.
Když Joss Stone končí devadesátiminutový koncert přídavkem Right To Be Wrong, kde se zpívá, že člověk má právo mýlit se, není to ona, koho se chyba týká. Za svůj výkon se provinile cítit nemusí, litovat ale mohou ti, kteří si lístek na vystoupení nekoupili (byť právě díky tomu organizátoři přesunuli z velké Lucerny do komornějšího Lucerna Music Baru).
Ten se při troše představivosti včera večer změnil v jazzový klub, kde mívají hudebníci na pódiu k fanouškům v publiku velmi blízko. A vlastně i ta diskokoule se zrcadlovou mozaikou, která házela na zeď prasátka, se do situace hodila a na chvíli vtipně připomněla americké středoškolské plesy z hollywoodských teenage filmů.
Než však večer došel až sem, Joss si stihla udělat selfie, rozdat dva tucty bílých růží a hlavně odehrát příjemný koncert poskládaný ze své tradiční popové variace na soul. Výborná byla i doprovodná kapela, na místní poměry velmi dobře ozvučená: řeč je hlavně o ostré baskytaře, v živém provedení hitu You Had Me ještě výraznější a funkovější než v originále, a skvělé žesťové dvojici se saxofonistou, jenž si stihl dát stále autentické a spontánně znějící sólo. Škoda jen nenápadité rytmiky v nové písničce The Answer, v níž bubeník víc než čtyři minuty drží stále stejný rytmus a neměnné tempo. I když za ni diváci muzikanty nevypískali, oproti reakcím na jiné skladby hlasivky šetřili. Naopak výrazně se publikum projevovalo, když se Joss snažila naučit české „děkuji“ a „na zdraví“, anebo při pěvecké ekvilibristice v pomalých bluesových skladbách. Možná, že nejsou tak dobré jako radostné funky covery, o to víc si je však posluchač díky přirozenému přednesu užívá.
Včerejší večer byl totiž hlavně večerem zábavným. Jak na pódiu – stačilo občas jen sledovat vokalisty, kteří se mezi zpěvem usmívali a opětovali potlesk, tak pod ním – když začal jeden z diváků s bosou zpěvačku laškovat a vydával zvuky připomínající kočku i vytí psa. Scénka tak jen doplnila absurditu příběhu, ve kterém je možné, že zpěvačka s takovým jménem a talentem nedokáže v Česku zaplnit sál pro dvě tisícovky lidí a hraje tak na doposud nejmenší scéně.
Joss Stone
Praha, Lucerna Music Bar, 23. července 2014
