Silné písničky, skvělý frontman. The Prostitutes zaplnili Akropoli
Skupina The Prostitutes po čase opět navštívila pražský Palác Akropolis a solidně naplněnému sálu předvedla svůj klasický mix post-punku, indie a elektroniky. Jedinou chybou večera tak byl fakt, že rok po vydání poslední desky Hometown Zombies nenabídla pražská pětice divákům víc nového materiálu.
Název předkapely Stargazer mohl včera svádět k očekávání nějakého shoegaze (podžánr drsnějšího alternativního rocku odvozený od postavení muzikantů, kteří "zírali" na své boty. Dařilo se mu hlavně v první půlce 90. let – pozn. red.), žádné zásadní vazbení se ale na pódiu neodehrávalo. Trojice na pódiu se spíš než u My Bloody Valentine inspirovala u irských Therapy? a předvedla svižný punk’n’roll.
Chvíli po půl deváté se pak na pódiu objevili The Prostitutes. Nikdy jsem vlastně nepochopil, proč právě oni vzbuzují mezi některými českými hudebními fanoušky tolik nenávisti. Jeden můj známý je viděl včera poprvé a zmínil, že u málokteré kapely ho na první poslech zaujme většina písniček.
A tak to totiž je. Čert vezmi, jestli se The Prostitutes vědomě svezli na trendy vlně britských kytarovek (a je vůbec post-punk, respektive to, co z něj ve svém podání udělali The Prostitutes, v roce 2010 ještě pořád trendy?) Důležité je, že mají silné skladby plné melodických nápadů, tradičně skvělý zvuk na koncertech a frontmana Adriana T. Bella, který díky svému charizmatu patří do mnohem vyšší ligy než naprostá většina českých zpěváků. Je samozřejmě trochu škoda, že v Akropoli kromě písní z prvních dvou desek zazněla jen jediná novinka. Prý ještě nemá název a 
nezní nijak překvapivě – minimalisticky elektronická sloka se vyklene do zpěvného refrénu, kde nový baskytarista Adam Vopička zpívá druhý hlas a ukazuje, že bude pro The Prostitutes posilou i za mikrofonem.
Country jim sluší
The Prostitutes zahráli klasický mix písniček z obou svých desek. Z té debutové třeba startovací Don’t Give a Damn a Eject, obvykle přídavková Sunshine vcelku nečekaně zazněla už v první půlce koncertu, přičemž v jejím závěru kapela řádně promluvila do nevypsané soutěže o to, kdo je vlastně v Česku nejhlasitější kapelou. „Tuhle písničku zpívám svým dětem,“ představil frontman Bell píseň Elephant, již začal sám jen s kytarou a která se rozvinula v povedené country; koneckonců The Prostitutes už na svém vánočním koncertě v Druhém patře ukázali, že tenhle styl jim rozhodně není cizí.
Kromě Elephanta došlo z druhé desky Hometown Zombies třeba i na Boom, Everybody Know nebo Holiday a pochopitelně i na singl Leave It Like It Is. Přídavek Space Oddity 2009 uvedl kytarista Martin Destroyer slovy: „Tuhle písničku věnujeme všem kosmonautům, především polskému prezidentovi.“ Jak milé gesto ve srovnání s nevkusným a košilatým vtipem, co na stejné téma předvedl Ota Klempíř v závěru nedávného koncertu Xaviera Baumaxy (Baumaxa, Hněddé smyčce a hosté pokřtili Coveranto).
Závěrečný výstup spřátelené obskurní dvojice Schnitzel feat. Kebab patřil spíš do kategorie vtipů, které pochopí jen zúčastnění. Jejich německý přednes do elektronického podkladu většinu diváků odradil, takže neviděli, že The Prostitutes se ještě jednou na pódium vrátili a spolu s německou dvojicí zazpívali Go Back To Sleep.
Poslechněte si Leave It Like It Is
Byl to povedený večer. Jen doufejme, že příště The Prostitutes nebudou s novinkami tak skrblit.
The Prostitutes, Stargazer, Schnitzel feat. Kebab
Praha, Palác Akropolis, 21. dubna 2010
