Šílený Max: Když dvouhodinový masakr zabíjí to, co je na filmu skvělé
Je to opravdu šílené. Sedmdesátiletý režisér George Miller se po kariéře čítající Prasátko Babe a roztančeného tučňáka Happy Feet vrátil k pradávné kultové klasice a oživil Šíleného Maxe. Ještě před premiérou recenzenti tohle napůl pokračování, napůl reboot označovali nejen za akční film roku, ale možná rovnou celé dekády. Absolutními hodnoceními se to jenom hemží, diváci jsou natěšení. Moc krásné, aby to byla pravda? Ano i ne.
Šílený Max je rozhodně pořádná jízda – film jako z jiné doby, zcela oproštěný od dnešní snahy mainstream psychologizovat a komplikovat. Vracíme se s ním do postapokalyptického světa, kde není voda, jídlo ani lidská dobrota, ale kde jakýmsi zázrakem existuje dost hektolitrů benzínu, aby se tu takřka každý konflikt řešil pomocí vytuněných a pouští ozkoušených vozítek. Místo Mela Gibsona tu brumlá stále populárnější Tom Hardy a místo Tiny Turner mu plete hlavu Charlize Theron; jinak se ale vracíme do minulosti, kdy byly filmy prostě zábava.
Šílený Max není kdovíjak skvěle zrežírovaný, jenže co se před kamerou děje, obraz ozvláštňuje samo o sobě. Úžasné kaskadérské kousky, brutální silniční jízdy, ze kterých je pach benzínu stejně jako šlehnutí plamene cítit i přes plátno. Přestože film hází za hlavu logiku i fyziku a je svým způsobem primitivní, intenzitou zobrazovaného nekonečného masakru vtahuje a hypnotizuje.
Kde je tedy problém? Ten intenzivní a nekonečný masakr trvá dvě hodiny, což jeho „nekonečnosti“ dodává ne úplně pěkný rozměr. Výhodou starších filmů bylo, že se nebály kratší stopáže. Pro béčka, mezi něž Max svou bezstarostnou infantilností patří, bylo dokonce typické, že měla třeba hodinu a uváděla se jako bonus za hlavním, áčkovým filmem (odtud označení áčkový a béčkový). Dnes je tohle samozřejmě neuskutečnitelné; blockbustery vznikají za desítky nebo spíš stovky milionů dolarů a není možné uvádět je po dvojicích za jedno vstupné. Navíc někteří diváci zřejmě skutečně mají pocit, že kvantita stopáže má co do činění s větší poctivostí filmu: „Když jsem si návštěvu kina zaplatil, ať mě film zabaví aspoň na dvě hodiny!“
Tohle uvažování bohužel zabíjí nejeden současný blockbuster a na Maxovi ho pozorujeme tím spíš, že už tak jde o dost mechanický snímek, v němž je v podstatě každá scéna „nastavením“. A když kupení vynikající akce trvá dvě hodiny, není snadné udržet pozornost. Z Šíleného Maxe tak divák odchází otupělý a rozespalý, což si nezaslouží divák ani film, protože je v něm kus poctivé filmařiny, jež nesouvisí s kvalitou, ale spíš s hračičkovstvím a touhou ukázat něco, co ještě nikdo neviděl. Jen kdyby té poctivé filmařiny bylo alespoň o půl hodiny méně.
Šílený Max
Sci-fi/Akční/USA/120 minut
Režie: George Miller
Hrají: Tom Hardy, Nicholas Hoult, Charlize Theron, Hugh Keays-Byrne, Rosie Huntington-Whitley a další
Premiéra v ČR: 14. května 2015
