Signál, který není zas tak slabý
Vojtěch Dyk a Kryštof Hádek mají plán, jak si užít léto. Co k tomu potřebují? Vesničku bez telefonního signálu, promítačku, uhlazené vystupování a pár důvěřivců, kteří se poperou o to, na čí zahradě bude fiktivní mobilní vysílač postaven a za velké peníze pronajímán. Jedni film chválí, druzí mu vyčítají všechno od špatné propagace po zbytečné téma. My se stavíme k těm, kteří Signálu dávají šanci.
Kolem filmu Signál se ještě před premiérou strhla vášnivá diskuze, v níž došlo i na lehká napadání. Na jednom konci sporu stála Alena Prokopová, filmová kritička, na druhém Tomáš Hoffman, producent filmu. Prokopová napsala na svém blogu veskrze negativní recenzi, v níž si si dovolila i pár úvah směr „producentského záměru“. Tomáš Hoffman se neubránil reakci, čímž bylo neštěstí dokonáno.
Ohniskem sporu se ukázala být už sebeprezentace filmu, která láká na oddychovou komedii, jež vlastně zas tak komediální není; spíš naopak. Ve druhé polovině se snímek překlopí do dramatické roviny a zůstane takový až do konce. Je to špatně? Musí každý film, jenž se žánrově vymezuje, být špatný jen proto, že se nedrží norem?
http://www.youtube.com/watch?v=tSl8Jh021dM
Signál je už čtvrtý film teprve čtyřiadvacetiletého režiséra Tomáše Řehořka, a možná i ten nejsympatičtější. Při jeho sledování máte pocit, že tu konečně nevítězí forma nad obsahem. To, co kritikům vadilo u snímku Czech Made Man, všechny ty zpomalovačky a opakující se vizuální efekty, se v Signálu odsouvá do pozadí. Přednost dostává příběh a herecké výkony, ze začátku především Vojtěcha Dyka a Kryštofa Hádka.
Co by herecká dvojka je duo Dyk-Hádek bez debat slibná kombinace. Ve filmu tak trochu zapadli do svých škatulek – Dyk hraje světáckého holobrádka Filose a Hádek zastydlého, mudrujícího Káju – které do puntíku naplňují. Chemie mezi nimi funguje, i když třeba někdy s výhradami.
Podobně je na tom i scénář Marka Epsteina (ROMing, Václav). I když s ním můžete mít dílčí problémy (zneuznaný fyzik Jiří Menzel močící na pomník budovatelů je možná už trochu moc), nemůžete mu upřít, že strukturně je v něm všechno na svém místě. Prozkoumat v žánru lehké satiry po „formanovsku“ moderní optikou lidskou hloupost je dobrý nápad a vytýkat filmu, že se tak děje na vesnici, respektive že se tu prezentuje pohled na lidi na vesnici jako na bezduché nekňuby, je trochu bezzubé.
Signál si totiž nehraje na realistickou studii vesnického života; i přes Řehořkovu umírněnost stylu je tu jasně vidět jistá míra stylizace i nadsázky. Je proto trochu škoda, že se v závěru tlačí na pilu víc, než je vhodné. Deklamování našich vykutálených hrdinů ve stylu „my jsme svědomí vesničanů“ z filmu trčí jako příliš jednoduchá moralitka a dost možná, že právě to je rudý hadr před očima některých kritiků, kteří film doslova sepsuli a jeho tvůrce odepsali jako nepotřebný a netalentovaný materiál – viz recenze Kamila Fily.
Přít se o to, zda film má nebo nemá kvality, které (ne)stojí za zhlédnutí, je stejně malicherné jako diskutovat o tom, zda jsou lidé na vesnici opravdu hloupější než lidé z města. Hloupost je věčná a všudypřítomná a to je fakt, který by si měl člověk z filmu odnést.
Ostatně, odpověď na otázku, kdo z celého sporu vyšel vítězně, zda naši podvodníčci nebo vesničani, není tak úplně jednoduchá.
Signál
Česká republika, komedie/drama, 115 minut
Režie: Tomáš Řehořek
Scénář: Marek Epstein
Hrají: Kryštof Hádek, Vojtěch Dyk, Bolek Polívka, Karel Roden, Kateřina Winterová a další
Premiéra: 16. 2. 2012
