Ruppert + Holý = Neruda (testosteron a bordel ve jménu hudby)

Matěj Ruppert (Monkey Business) a Roman Holý (J.A.R.) upletli další hudební projekt. Po G-Point Hunters, kde hrají se zpěvačkou Terezou Černochovou, je tu Neruda. Hlučná skupina se silnou dávkou humoru a zvuků drsných jako šmirglpapír, spletených do masité pomlázky. Ovšem pozor! Hoši jsou nerudní, počítejte tedy s tím, že vás proutky pořádně přetáhnou přes zadek. Ve jménu kytary. Amen.

Matěj Ruppert a Roman Holý se v Nerudovi dosyta vyřádili nejen na českých a chvílemi pobuřujících textech. Hlavní je na nové desce  hudba a by byl hřích ji nevyzdvihnout. Na způsob kingů zahraniční hudby pod hlavičkou Them Crooked Vultures si i kralevicové české scény třískají do nástrojů, okolí neokolí.

Dvojice Ruppert-Holý ale na projekt Neruda rozhodně nebyla sama. Pod jejich taktovkou nahráli dvanáctku „nerudných“ písní i bubeník Miloš Dvořáček a kytaristé Lukáš Martinek a Petr Škarohlíd, zahostoval si ale i jazzman Jiří Stivín na flétnu. Na textech se podíleli Martin Rusák Kadnár, Ivan Wernisch, Fanda Pánek, Vladimír 518, Oto Klempíř a Pavel Vrba.  

Hustokrutá sestava skladeb se ve jménu rockového zvuku obešla bez syntezátorů i kláves. Pánové nekompromisně mlátí do strun a dělají takový kravál, že lidem při vyšším volume poteče krev z uší. I bez precizního piplání se s detaily ale vytvořili skvělou nahrávku.
Roman Holý sní o drsné kapele už dlouho, takže pro nový projekt předvedl nejen čáry s nástroji a fantazií, ale i s lidmi. Jak jinak by se mu povedlo přesvědčit stoprocentního nerockera Matěje Rupperta, aby propůjčil  hlas tak drsnému projektu? Prý ho zlákal na české texty; uhlazený milovník soulu a r‘n‘b tu s hlasem kouzlí stejně jako v Monkey Business a je v podstatě jedno, jestli má na jazyku češtinu nebo angličtinu. V baumaxovském stylu umně vypouští z úst sprosťárny ve skladbě Duchovní, stejně jako ironické texty (Celníci se psem). Čeština mu prostě skvěle padne a bezvadně s ním ladí i Holý, který sem tam přizvukuje (například ve Vem šutr).

Poslechněte si ukázku Zajatců testosteronu
Poslechněte si ukázku Celníků se psem

Hnus, špína a otřískané kytary
Z Nerudy čiší živočišná špína, protrhané blány na bubnech a popraskané struny na otřískaných kytarách. Při hlubokém pátrání v zamaštěných zbytcích od inspirační svačiny se dá najít trocha Pražského výběru (v melodiích Má vo mě strach a Duchovní), Celníci se psem zase lehce evokují Známku punku od Visáčů. I proto v arytmickém spletenci všeho možného i nemožného překvapí celkem normální a obyčejná, rytmická typu Celníci se psem nebo Stella – tady se těšte na téměř metalová kytarová sóla. Zajatci testosteronu pro změnu nabízejí vcelku nechutně obscénní text.

Ale jinak je to celé moc velká švanda a o to tady přece jde. Brát Nerudu vážně prostě nelze, museli byste si pak totiž myslet, že Roman Holý jakožto autor všech dvanácti skladeb totálně ztratil rozum a soudnost. Pokud ale přistoupíte na Nerudovic notu a necháte se povozit v jejich rozmanitém zábavním vozítku, nebudete z něj už chtít vystoupit.
I přes všechny nechutnosti a nadměrný kravál, protože přesně to jsou paradoxně dvě nejsilnější stránky Nerudy.

Neruda – Neruda
Vydavatelství: EMI
Celkový čas: 42:25
Seznam skladeb: Když zhaslo slunce, Celníci se psem, Betonový boty, Vem šutr, Duchovní, Hledání, Máma má vo mě strach, Rodinný pouta, Stella, Svědomí kovboje, Zajatci testosteronu, Turista Čech