Rozhovor s Rytmusem o Sídliskovém snu: Až se na to podívám za deset nebo dvacet let, nebudu si říkat „Ježíš marjá, to mi tam nějak je*alo“
Ve čtvrtek večer má premiéru Sídliskový sen. Film o slovenském rapperovi Rytmusovi. Přečtěte si rozhovor s ním.
Film Sídliskový sen se z větší části natáčel bez vás. Nebál jste se, že z toho vyjdete tak, jak byste nechtěl?
To je dobrá otázka. To mi vůbec nedošlo. Ale nebál. Protože jsem věděl, že se tam k tomu budu vyjadřovat. Viděl jsem pak natočené materiály, takže jsem věděl, že když si tam něco dá, můžu to konfrontovat.
Když jste film poprvé viděl, jaké jste z něj měl pocity? Líbilo se vám to, nebo jste byl nemile překvapený?
Líbilo se mi to. Ale čekal jsem, že výsledek bude trochu jiný. Myslel jsem, že film bude víc o hudbě. Že tam pozve (režisér – pozn. autora) lidi, se kterými jsem hudbu dělal, třeba některé, na které už jsem zapomněl… Místo toho se to vlastně točilo okolo mojí rodiny a o tom, jak jsem byl nevyrovnaný, když jsem byl mladý. Přesto tam ale cítím i hudbu, jelikož každá epizoda byla zpečetěná nějakým textem z toho daného období. Když se tam někdo k něčemu vyjadřoval, byl tam pak hned text z té doby, což bylo dost dobře udělané. Dalo to dohromady moji rodinu. Poprvé jsem se objal s mým otčímem. To byl skvělý moment pro celou rodinu i pro mě. Dali jsme karty na stůl před celým národem. Myslím, že to je ve více rodinách – někdo se s někým nebaví, s otcem, bratrem, kýmkoli, proto, že nejsou vykecané věci. Takže tohle by mohl být i takový návod – vyložit karty. Člověk by se neměl hrabat v minulosti. Jasně, já si na to taky vzpomenu, vyrůstal jsem bez táty, taky o tom dělám texty, to v podstatě postavilo moji kariéru – dělám texty o tom, co se děje kolem nás.
Jaké byly ohlasy na film od vaší rodiny?
Viděli to včera na předpremiéře. Máma plakala. I otčím plakal. Oni nejsou na takové věci zvyklí – že by seděli v kině a najednou se všichni postaví a začnou tleskat. Já si na tom radši neulítávám, protože vím, že to trvá jen chvilku. Prožil jsem ten moment, bylo to pěkné, ale jedeme dál. Já jsem ráda, že jsem tam real. Až se na to podívám za deset nebo dvacet let, nebudu si říkat „Ježíš marjá, to mi tam nějak jebalo“. Jsem tam prostě real, bez masky. A ještě jednou říkám – u nás v rodině je to teď úplně jiné, jak kdybychom začali nový život.
Jaký nový projekt chystáte?
Už rok mám v hlavě nové album, pracuju na něm. Ale uvidím, jaký bude hype okolo tohoto filmu. Když bude velký, vydání alba posunu. Protože není dobré vyjít ven s novým, velkým projektem a za chvíli s dalším novým, velkým projektem.