Rozhovor s Petrem Štěpánkem: Moje motto? Jak jen to říct slušně…
Co nám prozradil Petr Štěpánek? Podívejte se na následující rozhovor.
S kým jste ještě nehrál, ale rád byste?
To je strašně hezká otázka, ale nemůžu vám na ni úplně odpovědět, protože bych vždycky na někoho zapomněl. Já to řeknu obecně. Čím je kvalitnější kolega, tím je to lepší. Nebo kolegyně, to už je jedno.
Vy jste kromě toho, že jste hrál v mnoha divadelních představeních, taky známý z filmových rolí, ale také dabujete. Co z těchto disciplín máte nejraději? Divadlo, film, nebo dabing?
Divadlo je pro mě základem vůbec všeho. A ostatní jsou, jak bych to řekl, jenom disciplíny, které děláte pro oživení, pro rozmanitost… Ale to divadlo je základ.
Existuje nějaká destinace, kde jste ještě nebyl, ale rád byste se tam podíval?
(smích) Těch je spousta! Musíte si uvědomit, že já cestuju až od roku 1989, ani to ne, 1990, do té doby jsem nesměl de facto, protože jsem měl bratra v emigraci a já jsem pomalu nesměl ani do Východního Německa. A jestli jsem vše stihnul? To nejde! Ale snažím se. Teď zatím jezdím co nejdál, protože mám ještě energii. Za chvíli řeknu „Mě už to nebaví.“. Závidím mladým, kteří mají před sebou ještě celý život a můžou si to krásně rozvrhnout. My už bohužel ne. (smích)
Před pár dny se slavil Halloween. Tedy někdo ho slavil a někdo ne. Co vy si myslíte o amerických svátcích, které se slaví u nás? Nevadí vám, že už jsme takoví trochu američtí tady v Čechách?
Já vám odpovím nadvakrát. Celý Halloween jsem pracoval, měli jsme tady generálku a pak jsem ještě filmoval. Strašně mě mrzelo, že jsem nemohl jet na Dušičky, protože já tyto americké svátky neberu. Já jsem se narodil v Čechách, slavil jsem vždycky Dušičky, nikdy jsme neslavili Valentýna, ale slavili jsme první Máj, chodili jsme si dávat pusu k Máchovi, ale doopravdy nepodléhám tomu… A představte si – jsem spokojený a šťastný.
To vám věřím. Poslední otázka. Máte nějaké motto, kterým se řídíte, životní heslo?
Je tu jedno heslo, které tu a tam používám… Tedy ona jsou dvě, jedno je „Spěchej pomalu“ a druhé je, ale to se nedá napsat, protože je malinko přisprostlé… (smích) Já to řeknu slušně – „Naštvaného mě nedostanou.“. Já chci prožít život spokojený a s úsměvem.