Richard Mülle: Dali jsme si za úkol polidštit elektroniku

Deprese, problémy s drogami a oznámení, že končí s koncertováním a nahráváním. Takový byl zpěvák Richard Müller ještě před třemi lety. Dva roky zpátky se ale Richard opět začal objevovat na scéně; nejdřív na zkoušku objel pár letních festival, aby zjistil, že lidi o jeho muziku pořád stojí. Následovalo velké slovensko české turné a pak pro Müllera spíš netypická elektronická deska Už. Co si o ní Müller myslí? A bude písničky z nového alba hrát i na koncertech?

Richarde, co vás přimělo začít zase s koncertováním a skládáním
Měl jsem v určitém období chmurné myšlenky a dospěl jsem k názoru, že hudba  je záležitostí mladých a mladí by ji taky měli vytvářet. Měl jsem tak pocit, že se vytratila i má aktuálnost… I proto jsem řekl, že končím. Smluvně jsem měl ještě povinnosti na několik koncertů, a tam se ukázalo, že všechny ty mé úvahy jsou nesmyslné, že nevycházely z reality, ale z mého velmi izolovaného pocitu. Publikum bylo fantastiké, zpívaly celé stadiony, byly tam tisíce lidí… V jednom případě dokonce desetitisíce diváků. Proto jsem se svým týmem připravil na konci minulého roku velké turné v Čechách a na Slovensku. Když už fungujeme, řekl jsem si, že by to možná chtělo i cédéčko.

Jak dlouho skladby pro album Už vznikaly?
Velmi rychle. Spolupracoval jsem s lidmi, se kterými jsem víceméně dělal poprvé. Víceméně říkám proto, že jsem s nimi v minulosti udělal tak jednu písničku, což nepovažuji za nějakou zásadní spolupráci. Když to srovnám s mou běžnou prací, v rámci které se věnuji hlavně reklamám a scénické hudbě, byla to velká změna. Elektronickou poštou mi posílali úryvky textů a hudby a nenašel jsem jediný, který bychom nerealizovali. Jediná písnička, která nakonec zůstala mimo, je titulní skladba z filmu Hodinu nevíš, protože jsem měl pocit, že se tam nehodí.

Polovinu textů jsi si napsal sám, druhou jsi svěřil Vlado Krauszovi. Proč jsi si vybral právě jeho?
Vlado Krasz je z Kežmarku. Působí velmi skromným a nenápadným dojmem. Je to pravdu člověk mimo drzý showbyznys. A je to znát, píše výborné věci. Jsem jeho oddaným fanouškem, napsal už texty pro několik slovenských interpretů a vždycky byly skvělé.

Dal jsi Vladovi otextovat skladby, na které tě nenapadly texty?
Přiznám se, že se mi poměrně těžko textuje na hotovou hudbu. Tak jsem nepracoval ani v minulosti. Když jsme ještě dělali s Jaro Filipem, byl vždycky nejdřív text. On byl schopný zhudebnit cokoliv. V případě alba Už se v několika případech stalo, že jsem si sám otextoval hudbu a upřímně se přiznám, že to v budoucnosti nebudu dělat. V momentě, když jdeš skládat melodii na hotový text, musíš se podřídit tomu, co vidíš. V budoucnosti bych jen velmi nerad přistoupil ke spolupráci „sám se sebou“, kdy bych si na hotovou hudbu psal slova.

Máš nějaký skladatelský nebo textařský rituál, aby k tobě příšly ty správné nápady?
Nedovedu si dost dobře představit situaci, kdy si řeknu, že půjdu něco napsat. Text mě většinou napadne někde, kde sedím. Když jsem doma ve společnosti kytary, přijde občas i  přijde nějaká melodie. Vždycky je to věc náhody, a potom poměrně rychle zrealizovaná. Když si ty písničky pak poslouchám a i na druhý, čtvrtý, pátý pokus se mi pořád zdá, že je to dobré, mám neuvěřitelné blažený pocit.

Proč jste se rozhodl pro elektronickou desku Už?
Udělat elektronickou desku byl můj základní cíl.  Ono to slovo samo o sobě mrazí, ale my jsme si sami dali za úkol elektroniku oživit a polidštit nejvíc, jak to jde. Dnes, když Už poslouchám, mám dojem, že na jedné straně album elektroniku nepopřelo; znamená to, že je jedno, že na ní znějí  elektronické nástroje, a úvahy, jestli by nebylo lepší, aby tam hrál někdo živě, jdou stranou. Na druhou stranu ale mám i pocit, že se nám podařilo – ať už zpěvem či texty –  dosáhnout toho, že Už je příjemná a „teplá“ deska.

Předvedeš na festivalech i nové skladby?
Určitě, ale budu je zařazovat podle toho, jak zareaguje publikum. Jestli se některým těm písničkám podaří, aby se z nich staly hity. Tak postupuje každý hudebník na světě. Nikdo nahraje na koncertech celé nové album. Kdybych  v budoucnosti postavili elektronickou koncertní kapelu, jako že teď ji nemám,  hráli bychom v tom případě všechno.

Plánuješ k albu Už turné?
Předpokládáme, že na konci roku 2010 uděláme pár vánočních koncertů, které budou opravdu velmi specifické a s repertoárem, který se k tomu období hodí. Tohle turné by se mělo zastavit i v Praze. V létě budeme se širokým repertoárem vystupovat na různých festivalech, všechna vystoupení pojedu s mou koncertní kapelou. Nebudeme měnit nástrojové obsazení.