Remake Dvanáct je bravurním dramatem
České filmové oko má v těchto dnech opět možnost vidět kvalitní ruský film. Po více než devítileté pauze s ním odvážně přichází celosvětově uznávaný ruský režisér a herec Nikita Michalkov. Ne náhodou dostalo kriminální drama jednoduchý název Dvanáct. Jde o remake přes padesát let starého filmu Dvanáct rozhněvaných mužů od Sydneyho Lumeta, ve kterém si společně s Henrym Fondou zahrál i Jiří Voskovec.
Michalkov příběh Dvanáct zasazuje do soudobého Ruska a s několika změnami bravurně vytváří drama skoro o hodinu delší než Sydney Lumet. Dvanáct porotců zasedá, aby rozhodli o vinně či nevinně mladého čečenského teenagera, kterému hrozí doživotní trest za vraždu svého nevlastního otce. Zpočátku je vše jednoduché. Divák se seznamuje s jednoduchým případem, s jednoduchými porotci a i samotné rozhodnutí se zdá být jednoduché…
Nejdřív komedie, potom…
Film se v prvních patnácti minutách stává příjemnou komedií o dvanáctce starých mužů. Po prvním hlasování se ale karta otáčí. Porotci začínají hledat pravdu a díky tomu odhalují své pravé „já“. Každý z nich odkrývá svůj vlastní (většinou smutný) životní příběh, na základě kterého mění své rozhodnutí o vinně či nevinně chlapce, a někdy mění i rozhodnutí ostatních. Mezitím, co se misky vah „vinen x nevinen“ dramaticky houpou ze strany na stranu, se divákovi postupně odhaluje opravdová životní tragédie čečenského teenagera, který čeká na rozsudek ve své cele.
Díky skvěle provedeným monologům každého z herců (i zde samotný režisér ztvárňuje jednu z hlavních postav) a díky silnému příběhu samotného čečenského chlapce je film i přes to, že se odehrává většinu času na jednom místě a je sám o sobě dost narativní, dobře dramaturgicky postavený. Rytmus mu udává i příjemně a vynalézavě plující kamera Vladislava Opelyantseho společně s hudbou nadaného skladatele Eduarda Artemiewa.
Podívejte se na ukázky z filmu
http://www.youtube.com/watch?v=KBq_Y0kgkMY
Živý, i když trochu americký styl vyprávění tak nedává divákovi šanci se nudit. Naopak. Jak je zvykem u filmů Nikiti Michalkova, divák má i zde před sebou doslova plejádu bravurně vykreslených charakterů postav, z nichž každý představuje jednu tvář dnešního Ruska. Jejich gesta jsou sice ke konci filmu již trochu teatrální, ale právě tato teatrálnost jde ruku v ruce se stylem celého filmu, který na sebe upoutává pozornost i svým neobvyklým divadelním pojetím.
Michalkov opět bravurně představuje Rusko. Ukazuje tvrdé, ryzí myšlení Rusů, jejich kulturu, ale i hrozivý obraz války, která dodnes sužuje životy tamějších lidí. Zároveň film mluví hlavně o svobodě. Téma svobody je přítomné v samotném příběhu a objevuje se i v jednotlivých symbolech v průběhu filmu (např. piano za mříží, malý ptáček…). Michalkov ukazuje, jak je svoboda důležitá pro každého z nás, a tím odhaluje její pravý význam.
V dnešní době není vůbec jednoduché natočit něco, co tu ještě nebylo. Vytvořit film, který už tu byl, chce kromě filmařského umu o to větší dávku odvahy. Není to však zbytečné. I když film Dvanáct bude asi vždy srovnáván se svým předchůdcem, otevírání a připomínání starých příběhů, které vypráví o pravdě, spravedlnosti a o svobodě, se zdá být pro dnešní společnost stále aktuální.
Film se stal vítězem Divácké ceny na filmovém festivalu v Karlových Varech, má za sebou nominaci na Oskara v kategorii Nejlepší zahraniční film a získal Zlatého Lva na loňském festivalu v Benátkách.
Dvanáct
Rusko, 2008
Režie: Nikita Michalkov
Nikita Sergejevič Michalkov
Narodil se 21. října 1945 v Moskvě. Jeho kořeny sahají hluboko do uznávaných ruských uměleckých rodin. On sám je synem ruského básníka a scénáristy Sergeje Michalkova a známé překladatelky Natalji Končalovské.
Už od čtrnácti let hrál v moskevském Divadle Stanislavského. Pár let po ukončení studií v Divadelní škole Borise Ščukina byl přijat na slavnou filmovou školu VGIK, kde studoval filmovou režii pod vedením Michaela Romma. Jeho filmy, v kterých si často sám hraje, mají poutavý příběh a představují Rusko a ruského člověka z různých úhlů pohledu v různých historických epochách. Hrdinové plní emocí, rozervanosti a odvahy ukazují krutosti i slabosti lidského života. Jeho dílo tak vyvolává mnoho polemik a otázek, které provokují.
Nikita Michalkov má za sebou mnoho kvalitních, světově uznávaných filmů a je držitelem mnoha prestižních filmových cen. Připomenu alespoň rok 1994, kdy dostal Oskara za film Unaveni sluncem, na jehož druhém dílu pracuje v současné době.