Recenze výstavy Skvělý nový svět: Lehká deprese, která vám prospěje

Je to skvělé, je to nové a je to v DOXu. Co je to? Čerstvá výstava Skvělý nový svět, kterou můžete aktuálně navštívit v pražském Centru současného umění. Místo naplněného pocitu z hezkého umění si spíš odnesete úzkost a depresi nad stavem dnešního světa, ale o to víc za to Skvělý nový svět stojí.

O výstavě Skvělý nový svět, kterou 11. září uvedlo pražské Centrum současného umění DOX, se v uměleckých kuloárech hodně mluvilo. Už její průvodní myšlenka srovnání současnosného světa s desítky let starými literárními díly, která pojednávají o různých vizích budoucnosti, byla více než lákavá.

Organizátoři se nechali inspirovat díly 1984 George Orwella (vydáno 1949), Konec civilizace Aldouse Huxleyho (vydáno 1932) a Fahrenheit 451 Raye Bradburyho (vydáno 1953) a konfrontovali s nimi realitu dneška. Huxleyho sci-fi o dobrovolném otroctví lidstva pod nadvládou manipulujících technologií je až děsivě pravdivá a soudobá společnost rozhodně nevychází z výstavy v dobrém. 

 

Zdroj: DOX/Jan Slavík

Více než dvacet českých a zahraničních umělců vyjadřuje ve svých dílech myšlenku technologického pokroku jako dvojsečné zbraně s vážností, humorem i záměrem (nenuceně) šokovat. A vše se jim daří. Jako pomníky útlaku dřívějších dob tu stojí třímetrové kovové sochy Stalina, Lenina, Hitlera a Maa, které byly do DOXu dopraveny jeřábem. Pod diktátory se krčí torzo nahého Obyčejného muže, kterého vytvřil makedonský umělec Zarko Baseski. 

Zdroj: DOX/Jan Slavík

Vzápětí ale návštevník zjistí, že od doby velkých tyranů s lidskými tvářemi uběhlo již spoustu let a nastává tyranie nová. Vězeňské mříže vystřídaly nákupní košíky a diktátory nadnárodní korporace, které manipulují s masami pohými informacemi a reklamou. Rudé hvězdy a hákové kříže ve videoinstalaci Petra Motyčky vystřídaly korporátní loga a místo proletářů se díváme na šťastné úsměvy zákazníků. 

V projektu Stanger Visions zase skládá americké umělkyně Heather Dewey-Hagborg podoby obyvatel New yorku ze vzorků DNA nalezených po městě a dokládá tak stále se zvyšující cenu anonymity a soukromí, které bude v krátkém časovém horizontu téměř nedosažitelné. 

Nad hlavami návštěvníků visí ve vzduchu velký průsvitný labyrint studia Numen / For Use vytvořený z kancelářské lepící pásky. Do pomyslného cloudu (do nebeského mraku nebo virtuálního úložiště) si můžete vlézt a nechat se pozorovat stejně, jako jsou pozorovány vámi uložené informace v bezbřehém a všemu oetveřeném prostředí internetu. 

Zdroj: DOX/Jan Slavík

„Lidstvo má na vybranou mezi svobodou a štěstím a pro obrovskou masu lidstva je štěstí lepší.“ Průvodní citát George Orwella mluví za vše. Z výstavy neodejdete štastní a nejspíš ani o moc svobodnější, zato si odnesete brouka v hlavě a možná i lehkou úzkost. Ať už se k myšlenkám současných umělců postavíte jakkoli, trocha skeptického hloubání a vnímání okolní reality ještě nikdy nikoho nezabila. 

Zdroj: DOX/Jan Slavík