Anthropoid po francouzsku: Viděli jsme film o Heydrichově životě Smrtihlav
Před několika měsíci jsme mohli v kinech vidět koprodukční film o atentátu na Heydricha; Anthropoid. S výrazně vřelým přijetím se britský snímek nesetkal, a tak se oči milovníků historie začaly upínat ke snímku Smrtihlav...
O tom, že se točí film podle populární knihy HHhH (zkratka pro Himmlers Hirn heißt Heydrich, tedy Himmlerův mozek se jmenuje Heydrich) se totiž už v době premiéry Anthropoidu vědělo. A když to se snímkem Seana Ellise dopadlo tak katastrofálně, chystaný francouzský počin se stal majákem naděje. *SPOILER* Nic horšího, než duch Ani Geislerové už se přece stát nemůže…
Operace Anthropoid je jednou z nejzásadnějších akcí novodobé české historie a zároveň neoddiskutovatelným hrdinstvím, které je potřeba obdivovat tzv. pořád furt. Proto jsou snímky o ní pro českého diváka tak zajímavé a proto se filmaři ze všech koutů Evropy k látce neustále vrací. Všechny hrané počiny na toto téma ale vypadají úplně stejně (pokud někdy uvidím film o atentátu na Heydricha, který nebude končit ufňukanou, patetickou scénou z krypty chrámu Cyrila a Metoděje, pak můžu v klidu umřít).
Smrtihlav ovšem láká na něco dosud neviděného. Jeho první půle totiž není věnovaná přípravě atentátu, jak jsme zvyklí, ale životu Reinharda Hydricha, jeho kariérnímu vzestupu v rámci Třetí říše a podle oficiální anotace také vztahu s manželkou Linou, která ho coby zapálená nacistka k celé té srandě přivedla. Paní Heydrichová, žena mimořádné odporná uvnitř i navenek (nicméně ve filmu ztvárněná jednou z nejkrásnějších hereček své generace, Rosamund Pike), to je látka, která by sama o obě vystačila na celý jeden film.
Tady se jí ale dostane zhruba hodiny z celkové 119 minutové stopáže. Hodiny, v níž je maximálně upozaděna svým manželem, v podstatě dutou hysterickou mlátičkou, která rozhodně nepůsobí jako mozek nějakých složitějších operací, natož autor Konečného řešení židovské otázky. Zpodobnění SS-Obergruppenführera je tady opravdu nešťastné.
Fyzická podobnost letěla oknem okamžitě – Heydrichovy nezaměnitelné ostré rysy nečekejte, tupý a kulatý obličej australského herce Jasona Clarka nemůže být odlišnější. Ani charakterové vykreslení ale skutečnosti příliš neodpovídá, a to už je problém. Manželé Heydrichovi, postavy, na kterých stojí první polovina snímku, jsou nevěrohodní, šablonovití a vůbec nic neodkrývá jejich skutečné myšlenky či povahy. Herci se snaží, seč můžou, dostatečný prostor jim ale kradou nesmysly – jako třeba symbolické záběry hlavní samopalů na pozadí hořící německé vlajky či sexuální scény, co působí jako přebytečná výplň k dosažení povinné kvóty nastavené americkou částí produkce.
Druhá polovina filmu už nabízí to, kvůli čemu do kina půjde většina českých diváků – samotný atentát a jeho důsledky. Při výběru Gabčíka (Jack Reynor) a Kubiše (Jack O’Connell) měli tvůrci šťastnou ruku, nicméně měli více studovat učebnice dějepisu. Historických nepřesností je ve filmu tolik, že je ani nestíháte sledovat. Atentát se odehraje v nějaké zcela neznámé zatáčce a kostel Cyrila a Metoděje, kde se parašutisté skrývali, zvenku taky vypadá docela jinak (a přitom se natáčelo v Praze). O rozdílech v tom, jakým způsobem Gabčík s Kubišem zemřou ve filmu a jak zemřeli ve skutečnosti, ani nemluvě.
Pokud vás pozadí atentátu opravdu zajímá, raději si pusťte nějaký dokument. Je to příběh, který není potřeba nijak přikrášlovat, aby vás chytl za srdce, přesto to filmaři neustále dělají. Pokud ale pod pohrůžkou smrti musíte volit mezi Anthropoidem a Smrtihlavem, Smrtihlav je volba lepší, nicméně rozhodně ne ideální – tou je v tomto případě dobrovolné rozkousnutí kapsle cyankáli.
Hodnocení: 1,5 z 5 koulí
Do kin se řítí Strážci galaxie Vol. 2: Dosahují kvalit jedničky, nebo je to ostuda?
Lekce historie s filmem Sibiřský deník a 5 podobných filmů, které vás budou bavit víc
