Recenze: Batman vs. Superman není chytrý ani zábavný film, přestože je v něm všechno a ještě víc
Nejdřív byl svět nadšený ze skutečnosti, že se dvě komiksové ikony konečně střetnou na plátně. Pak začala bobtnat nedůvěra s vypouštěním dalších a dalších upoutávek, které vypadaly hůř a hůř, aby první diváci, když vyšli z premiéry, opět přiživili naději, prý že film je skvělý. Chtěli jsme tomu věřit tak moc, že jsme ignorovali, že na premiéře jsou nadšení všichni a vždy, protože jsou prostě rádi, že tam jsou. První kritické i divácké reakce z dalších projekcí už každopádně srazily Zacka Snydera ještě níž, než kdokoliv čekal, a z Batman vs. Superman bude jeden z nejvysmívanějších filmů roku. Právem. Přečtěte si recenzi Martina Svobody.
Ještě než recenze přilije olej ho ohně, se sluší přihodit trochu kontextu. Celý koncern DC comics, potažmo Warneři, kteří realizují jeho projekty, se v posledních letech dostal do trestuhodného skluzu oproti outsiderovi Marvelu. Jen si to připomeňme: DC má Batmana a Supermana, největší komiksové legendy, zatímco Marvel (jenž odvážně založil vlastní studio) svá esa, tedy Spider-Mana a X-Meny, kvůli dřívějšímu prodeji práv nemohl ve filmech užívat. Všechno tedy hrálo do karet DC, jenže to byl nakonec právě Marvel, kdo na svých méně prominentních postavách Iron Man, Thor a poněkud zašlý kapitán Amerika vystavěl nezastavitelný filmový a televizní kolos, který po ani ne dekádě od spuštění určuje směr Hollywoodu v obřím sdíleném universu. A jednou za tři čtyři roky přijdou Avengers, kde se všichni potkají a Země puká pod tou epikou.
A co mezitím dělají v DC? Propadají hysterii, když si uvědomují, jak moc jim ujel vlak. Nolanovi Batmani byli jediným smysluplným výplodem Warnerů, byli však natolik uzavření a vázaní na osobu tvůrce, že když britský režisér sérii ukončil a uzavřel, jako by najednou nebyla. A tehdy padl ten nejblbější nápad v historii blbých nápadů, když byly po rozporuplně přijatém Muži z oceli, pokusu restartovat Supermana, předány otěže nejen střetu jeho a Batmana, ale i obou dílů Ligy spravedlivých (DC obdoby Avengers) do rukou patlala Zacka Snydera. Za tímto nápadem nelze vidět nic jiného než touhu co nejrychleji uspěchat produkci a vytvořit vlastní vesmír, jenž by mohl soupeřit s Marvelem. Jenže co si konkurence budovala na poli několika filmů rukama nápaditých a autorských režisérů, chtějí Warneři HNED TEĎ a z rukou filmaře nezvládajícího vyprávět příběh.
Čímž už se dostáváme k tomu, proč je Batman vs. Superman tak moc špatný. Je na něm totiž vidět velmi bezradná a upachtěná snaha krom titulního střetu, na který se těšíme, zároveň představit další postavy, především Wonder Woman, a vybudovat podhoubí pro další filmy. Vzniká neskutečně přeplácaný a zmatený guláš odkazů, v nichž se vyzná stěží komiksový znalec. Máme tu střet Batmana a Supermana, Lexe Luthora, Doomsdaye, Wonder Woman, Aquamana, Flashe, Cyborga… a bůh ví, co všechno ještě. Vše se musí představit a vysvětlit, ovšem ne vysvětlit na úrovni „aby to dávalo smysl“, ale „aby to zde vůbec mohlo být“.
Bylo by však zřejmě naivní myslet si, že by Snyder a jeho scenáristé dokázali dát dvěma hrdinům uvěřitelné osobnosti, i kdyby se soustředili. Když se to vezme, tak v dvou a půl hodinové stopáži krom tun marastu najdeme i pár kilo scén, které se o to pokouší. Snaží se ve zkratkách vysvětlit, proč jsou na sebe netopýří muž a muž z oceli naštvaní tak moc, že chtějí jeden druhého zabít, stejně jako se snaží připravit půdu pro to, aby měl smrtelník Bruce Wayne proti mimozemskému bohu šanci. Jenže to nejde.
Obě postavy jsou bohužel napsané velmi špatně (stejně jako všechny ostatní). Superman zůstává jen povrchní fňukal, který minule četl Platóna, ale stále se není schopný přenést přes základní otázky svého bytí. A Batman je přihlouplý prosťáček, co propadá svým náladám s větší vervou než emo puberťák a jeho nenávist vůči Clarku Kentovi je stejně přehnaná, jak nesmyslné je její uhašení ve chvíli, kdy se odhalí jistá shoda křestních jmen. V tu chvíli už se film stává oficiálně hloupým tak moc, že málem slyšíte odumírat své mozkové buňky.
Že jde jen o akční komiks, říkáte si, a nevadí, když je hloupý? Jenže krom brutálně monotónního digitálního inferna na konci vás tu čekají skoro dvě hodiny dialogů, což už vyžaduje, aby měly i smysl. Vše se navíc bere smrtelně vážně, ještě mnohem vážněji než u Christophera Nolana. Ten si dovolil občas nechat hrdiny zahláškovat, přesto vybudoval mnohem přesvědčivější psychologii. Zack Snyder není ani zábavný, ani chytrý, není vůbec nic. A Batman vs. Superman se pod jeho vedením rozpadl, ač to vzhledem k tíži ambicí není překvapivé. A pokud se nějaký producent rychle nechytí za hlavu a nesvěří Ligu spravedlivých někomu jinému, žene se DC do záhuby.