Volají Radiohead. Škoda, že z vykáceného pralesa

Pro jednoho kňouralové, pro druhého hledači nových cest a průkopníci specifické alternativy. Radiohead se do historie vepsali alby, k nimž se to letošní, jež pojmenovali King of Limbs, přirovnat nedá.

Když Radiohead oznámili, že pracují na novém albu King of Limbs, fanoušci nastoupili do pozoru. Nespekulovalo se snad ani tolik o nových nahrávkách, jako o způsobu vydání a novátorských krocích, které jsou Thomu Yorkovi a spol. vlastní.

Poslechněte si Radiohead v YouRadiu

Najednou se – z ničeho nic – z tábora Radiohead ozvalo, že novou desku vydávají za několik dní. A ke stažení bude opět na webu kapely za pár euro. Následovalo pár hodin klidu, ale pak se před deskou King of Limbs utvořily dva špalíry. Z jednoho se ozývalo nadšení, z druhého vzteklé a otrávené poznámky.

Od rytmiky k pomatení smyslů
Novinková deska Radiohead totiž v první řadě jako Radiohead nezní. Je naprosto odlišná od jejich předchozí tvorby, přesto na ni v jistém smyslu navazuje. Jako kdyby bylo najednou jasné, že do téhle symfonie nekoordinovaných a rozpitých zvuků (například skladba Feral) se Thom Yorke a spol. časem prostě museli dostat.

Feral – Radiohead

Yorke k tomu totiž leccos řekl už svou sólovkou The Eraser z roku 2006; tahle deska byla tak psychotická, jak jen může být jen on sám. O rok později ale kapela vydala vlastním nákladem In Rainbows. Skvělou nahrávku, která kombinovala Yorkovo okouzlení elektronikou se snovými melodiemi.

Známým rytmickým sekvencím se ale na novince přibližuje jen klipovka Lotus Flower a klavírní Codex. Zbytek se nese v jakémsi roztržitém pomatení smyslů a elektronických udělátek, které nejlépe vystihuje již jednou zmíněná Feral. Jako by někdo při finální mixáži dostal epileptický záchvat, což je konstelace přijatelná za jediné podmínky – pokud by King of Limbs byla Yorkova druhá sólovka.

Radiohead – Lotus Flower

Proč všechny ty dubstepové variace a nezadržitelně ubíhající beaty, namíchané s atmosférou Jamese Blakea?  Má Yorke nutkavou potřebu nutně držet krok s dobou? Už během úvodní Bloom nutí splašené elektrokudrlinky, které mezi sebou hrají na honěnou, člověka přemýšlet nad smysluplností celého konceptu alba.

Zvuky pralesa? Bubnování šamana? Vždyť člověk s takřka starosvětskými hodnotami jako Thom Yorke nepotřebuje běžet zarputile s dobou a tvořit v rytmu trendu. Ve společnosti nejnovějšího hudebního podkladu se značkou Radiohead ztrácí veškeré kouzlo i Yorkův falzet. Většinu času zní spíš jako kvičení kocoura v říji. Jen si poslechněte Little By Little nebo Give Up the Ghost.

Radiohead – Give Up the Ghost

http://www.youtube.com/watch?v=E6pCYic7X-0

Tanec roztěkaných končetin
Nebudu jim křivdit. Radiohead stoprocentně naplňují název desky. S novinkovým albem se stávají nekorunovanými králi nekoordinovaného pohybu končetin v rytmu roztěkaného tance. Tenhle nový typ cracku je ale jen prachobyčejná náhražka za opravdové stavy beztíže.

Osobně jsem od své kdysi nejoblíbenější kapely čekala víc než jen šamanské pseudovoodoo z napůl vykáceného deštného pralesa.

Radiohead – The King of Limbs
Vyšlo vlastním nákladem
Celkový čas: 37:24
Seznam skladeb: Bloom, Morning Mr Magpie, Little By Little, Feral, Lotus Flower, Codex, Give Up the Ghost, Separator