Psychedelická cesta na Měsíc s Air

Sedmé řadové album skupiny Air je soundtrack k restaurované barevné kopii slavného filmu Le Voyage dans la Lune (Cesta na Měsíc) průkopníka kinematografie Georgese Mélièse (1861 - 1938). Air na nové desce pracují se svými oblíbenými odkazy do historie nejen elektronické hudby, a podařilo se jim tam vytvořit kongeniální doprovod k jednomu z nejzásadnějších snímků historie filmu. Le Voyage dans la Lune ale hudebně výborně obstojí i sama o sobě.

Tvorbu skupiny Air bychom při vší úctě hledali spíš v přihrádce “easy listening” než “progressive”, což samo o sobě neznamená nic špatného. Jejich poslední dvě nahrávky, Pocket Symphony z roku 2007 a o dva roky novější Love 2, ovšem mohly za tíživý pocit, že francouzské duo se pořád hezky poslouchá, ale po skončení desky si člověk není jistý, jestli už se nepřiklonilo na temnou, tj. nudnou stranu popíčku.

Koncept sedmého řadového alba Le Voyage dans la Lune vznikl, když byli Air přizváni k reinkarnaci slavného stejnojmenného černobílého snímku průkopníka kinematoografie Georgese Mélièse ze začátku 20. století. Ten byl v době vzniku ručně dobarvený, ztracená kopie se ale našla až v roce 1993. Byla navíc silně poškozená, takže restaurovaný film s novou hudbou Air mohl mít premiéru teprve loni. (Mimochodem, původní snímek už dvakrát posloužil v klipech v polovině devadesátých let – byl z něj sestříhán posmrtný klip Queen Heaven For Everyone a Smashing Pumpkins na jeho motivy natočili nádherné video k Tonight, Tonight).

Air na Le Voyage dans la Lune ukazují průřez tvorbou (a tedy průřez tvorbou svých oblíbenců a souputníků) a dělají to tak rychle (na půlhodinovou desku se vešlo devět regulérních skladeb a dva “skity”), že nestihnou začít nudit.

Chladně pochodová Astronomic Club připomene kytarami ve druhé části Pink Floyd, i Sonic Armada posílá do sedmdesátek vzkaz “jsi pašák” – tentokrát ale Jeanu-Michelovi Jarremu (a přivřeným okem mrká na Ennia Morriconeho). Parade si zase říká o taneční remix od Daft Punk.

http://www.youtube.com/watch?v=l5Goo_PvTJ0

Skvělá je Seven Stars s nestoudně hlubokým hlasem Victore Legrand, neteří skladatele Michela Jeana Legranda, jenž složil hudbu například k Prázdninám v Římě), druhá píseň s dívčí skupinou Au Revoir Simone zas zní mrazivě minimalisticky. Vybavil se někomu při poslechu Moon Fever smyčcový sampl z Right Here, Right Now od Fatboye Slima?

Kolorovaná verze Cesty na Měsíc

Kompletní je album ale samozřejmě až s filmem. Tenhle pološílený postmoderní splácanec ochotnických hereckých výkonů, triků, které jsou zároveň fascinující (Le Voyage dans la Lune je z roku 1902!) i komické, tripovité barevnosti a psychedelické hudby Air je neuvěřitelně zábavný a některé pasáže prudce návykové. Procentní hodnocení se tak týká desky samotné, při konzumaci s filmem zaručuji stoprocentní požitek.

Air – Le Voyage dans la Lune
Vydavatelství: EMI
Celkový čas: 31:15
Seznam skladeb: Astronomic Club, Seven Stars, Retour Sur Terre, Parade, Moon Fever, Sonic Armada, Who Am I Now?, Décollage, Cosmic Trip, Homme Lune, Lava