Příběhy sériových vrahů: Vražedkyni Juanu Barrazu nechala vlastní matka znásilnit výměnou za pivo
V seriálu Příběhy sériových vrahů jsme se dosud věnovali především mužským vrahounům, i mezi "něžným pohlavím" se ale najde pár vyšinutých postaviček, které ze světla sprovodily nejednu nevinnou duši. Jednou z nejslavnějších vražedkyň je Mexičanka Juana Barraza.
Traumatické dětství se na člověku umí podepsat na celý život – a z někoho dokonce udělá chladnokrevného sériového vraha. To podle všeho platí i o nejznámější mordýřce Mexika Juaně Barraze. Juana vyrůstala v chudé vesnici Epazoyucan s matkou alkoholičkou. Ta ji jednou, když bylo dívce asi deset, vyměnila s neznámým mužem za tři piva. On ji pak opakovaně znásilnil na zemi přímo před matčinýma očima. Juanna s ním otěhotněla, ale dítě zemřelo v útlém věku.
V dospělosti se Juanna živila jako profesionální wrestlerka. Měla robustní postavu, což mimochodem později zmátlo vyšetřovatele, kteří z jejích zločinů vinili transvestitu, a fyzickou sílu, takže se soupeřkami neměla problém. Říkala si La Dama del Silencio – Tichá dáma.
Svou první vraždu spáchala na konci 90. let. Převlečená za sociální pracovnici se vetřela do bytu staré opuštěné ženy s tím, že chce zjistit více o jejím životě a případně jí pomoci ho zlepšit. Po chvíli se na ženu vrhla a uškrtila ji holýma rukama. Následně jí byt vykradla a utekla. Takto – anebo úderem těžkým předmětem do hlavy – Barraza zabila celkem 48 žen, i když se později přiznala jen k té první.
Vyšetřování bylo dlouhé a náročné. Policie se vraždám nejprve moc nevěnovala, pak se ale pod tlakem rozzuřené veřejnosti, které se nelíbilo, že po „Mexiko City lítá vrah a nikdo s tím nic nedělá“ musela zaktivizovat. Kriminalisté sice měli otisky z místa činu, ale automaticky předpokládali, že hledají muže. Oběti měly navíc společné to, že žily zcela opuštěně. Neměly příbuzné ani přátele, skoro nevycházely z bytů a byly hodně staré a nemocné, takže svědectví v podstatě neexistovala. Až s postupem času začali lidé ze sousedství vražd mluvit o zavalité, maskulinní ženě s krátkými vlasy.
Barazzu se nakonec podařilo chytit skoro náhodou, zrovna, když prchala od své poslední oběti – Any Maríi de los Reyes Alfaro. Otisky pak Juanu okamžitě spojily s minimálně deseti vraždami a postupně se tak stalo s dalšími 32. Ona se ale přiznala jen k jedné, té poslední. Prý se tak snažila vyrovnat s traumatem, které jí v dětství způsobila matka. Část pravdy na tom jistě bylo – později se totiž ukázalo, že nejméně polovinu mrtvých po smrti někdo znásilnil zaváděním různých předmětů do pochvy.
Barraza nicméně nikdy neprojevila lítost nad tím, co udělala a nedokázala si vraždy spojit s bolestí. Z toho experti usoudili, že je psychopatka, ale rozhodně svéprávná, naopak velmi bystrá a opatrná ve svém konání. Oběti okrádala, ale svému okolí nedala o rychle nabytém bohatství nic znát a ženy si vybírala náhodně. Sama vražedkyně se během pobytu ve vězení svěřila médiím, že věřila, že světu pomáhá – vypověděla, že ženy, které zabila, byly stejné jako její matka a takové tu nejsou potřeba. V roce 2008 byla Juana odsouzena k 759 letům za mřížemi.
Příběhy sériových vrahů: Český kanibal Ladislav Hojer snědl prsa oběti s křenem a hořčicí
Příběhy sériových vrahů speciál: Děti z pekla, které vraždily (nejen) své rodiče
