Poklidný podzim života Yo La Tengo
Skupina Yo La Tengo nikdy nebořila hitparády, přesto v historii amerického nezávislého rocku zanechala výraznou stopu. Její aktuální, třinácté album Fade patří k těm nejklidnějším a nejucelenějším deskám, které za téměř třicet let existence nahrála.
Jméno tria Yo La Tengo z Hobokenu v New Jersey nikdy nepatřilo v Česku k extra známým; zřejmě i proto, že v Praze koncertovalo pouze jednou, ještě na začátku devadesátých let v kultovním Bunkru.
Pro americký nezávislý (nebo chcete-li alternativní) rock je ale tahle kapela podobně důležitá, jako byli třeba Hüsker Dü, Sonic Youth, Pixies nebo Dinosaur Jr. (mimochodem, příznivcům zmiňovaného žánru by rozhodně neměl uniknout únorový pražský koncert posledně jmenovaných).
Poslechněte si Yo La Tengo v YouRadiu
Manželé Ira Kaplan a Georgia Hubley založili Yo La Tengo už v roce 1984, stávající baskytarista James McNew se připojil v roce 1991. Muzikanti si nikdy nemohli stěžovat na nepřízeň kritiky (i jejich letošní album získalo na Pitchforku hodnocení 8.1 – i když, zajímá v roce 2013 Pitchfork ještě někoho?), zásadní komerční úspěch ale nikdy nepřišel. Přesto se pro oddanou skupinu fanoušků stali takřka kultovní záležitostí.
Yo La Tengo se vždycky vyhýbali jednoduchému škatulkování, jejich tvorba se žánrově pohybovala od zasněného dream popu až k noise rockovým experimentům. Nejlépe to předvedli na trojici desek Painful, Electr-O-Rama a I Can Hear Heart Beating As One z devadesátých let a na nejúspěšnější desce Popular Songs z roku 2009. Za zmínku rovněž stojí záliba v hraní coververzí, což nejlépe zachycuje sedm let stará kompilace Yo La Tengo Is Murdering The Classics, na níž po svém předělali skladby od nejrůznějších interpretů od The Stooges až po Eurythmics.
Třinácté album Yo La Tengo nazvané Fade je po jednadvaceti letech prvním, které se skupinou nenahrával producent Roger Moutenot; nahradil jej John McEntire, jenž spolupracoval například i s Blur. Těžko říct, zda je tahle změna tím hlavním důvodem, proč je Fade asi nejtišší deska v celé diskografii.
Přestože se Fade od úvodní, skoro sedmiminutové Ohm ( ). Mírně se přitvrdí snad jen jednou, v Paddle Forward.
Fade není přelomová deska, takovou už Yo La Tengo po třiceti letech existence asi sotva natočí. Svým poctivým přístupem ale přesto strčí do kapsy spoustu současných rychlokvašených kapel, které dnes – stejně jako Yo La Tengo už před třiceti lety – vzývají jméno indie rocku.
Yo La Tengo – Fade
Celkový čas: 45:45
Vydavatelství: Matador Records
Seznam skladeb: Ohm, Is That Enough, Well You Better, Paddle Forward, Stupid Things, I’ll Be Around, Cornelia and Jane, Two Trains, The Point of It, Before We Run