Pohřeb Kašpárka v rohlíku? Bejbypank is not dead!
Co si představíte pod slovem bejbypank? Jak to asi vypadá, když rockeři a písničkáři tvoří pro děti? A co se stane, když je na koncertě pod pódiem obrovská postel s mnoha polštáři, svádějící k polštářové bitvě? Tohle všechno obsahuje muzikantský projekt s názvem Kašpárek v rohlíku. V pražské Akropoli křtil své druhé CD Kašpárek NAVŽDY!.
Na Kašpárka v rohlíku jste mohli poprvé narazit na loňském Rock For People. Jejich vystoupení začínalo brzy po poledni, a tak komu se podařilo lépe zaostřit své unavené oči, poznal Márdiho z Vypsané fiXy, Blanku Šrůmovou z Tiché dohody, Milana Caise z Tata bojs, Karolínu Dytrtovou z Miou Miou, Davida Kollera a další. A tak začal bejbypank, podívaná plná hříček, scének, nonsensů a písní pro děti i jejich rodiče, jimž se pomalu stávají také účinkující muzikanti.
V černém na projížďku vesmírem
Na začátku koncertu u příležitosti křtu desky se všichni objevili před zataženou oponou v černých šatech a bizarních černých parukách – byl to přece Kašpárkův „pohřeb“. Muzikanti hráli a zpívali, až se jim rohy na hlavě třásly, vizuálně pak scéně vévodila vysoká postava Márdiho s vlajícími vlasy z pod rohy. Protihráčkami k dospělým zpěvákům byly dcery Michala Dvořáka, zpívající některé vokály. Bylo vtipné, jak tyhle malé holky přebírají pózy dospělých zpěvaček. Škoda jen, že ozvučení sálu neumožnilo, aby textům dobře rozuměli i diváci vepředu; museli couvnout dozadu.
Na pódiu se vystřídali i Kašpárkovi hosté. Tonya Graves na úvod dětem zazpívala, že „černá je stejně dobrá jako bílá“, po ní se představil Jan Kalina z kapely Sto zvířat, ve druhé polovině pak Lenka Dusilová zvala na projížďku vesmírem a hiphoper Gypsy zpíval o tom, že Země se pořád točí. Zejména on ukázal, jak neustálé opakování a zrychlování jednoduchého rytmického textu dokáže nabudit až jakýsi trans.
 |
|---|
|
Bejbypank v Akropoli Foto Jana Julínková
|
Ne, to nebyl Kašpárkův pohřeb!
Diváci mohli dále slyšet třeba píseň Bárbína o problémech s přípravou svatby panenky Barbie s Kenem, nebo poučení, že když se potomek nebude dobře učit, čeká ho kariéra strejdy Járy – popeláře. Každou píseň doprovodila nápaditá hra s rekvizitami, pantomimou či světelnými hrátkami. Velmi efektní bylo vystoupení ve tmě, kdy na sebe kapela nechala promítat doprovodné vizualizace k písni o chlapečkovi, který to dotáhl velmi daleko a dnes už bylí na Měsíci. Celým koncertem – nevydařeným pohřbem – se tak táhl leitmotiv fascinace vesmírem.
V přídavku pak soubor vytáhl své osvědčené fláky jako Želvy či Čurej sem a čurej tam – coververze songů Pretty Fly a Should I stay or should I go. Obzvlášť u těchto rychlých hlasitých „vypalovaček“ vynikla spontánní energie souboru. Sděloval publiku: tady jsme a bavíme se, vy se bavte s námi. A že je neskutečně úlevné vyvléci se z dospělácké vážnosti a jen tak blbnout! A že tvorba pro děti je stále pole neorané, kde vládne svoboda.
A nakonec: hravý svět dětí nemá k punku daleko. Naopak, mnoho dětí fascinují tihle divní lidé se zvláštními a barevnými, někdy červenými, jindy černými, vlasy. Kašpárek v rohlíku tak promíchává tyto jen zdánlivě odlišné světy… a děti to baví. Můžou si zakřičet co hrdlo ráčí, vyšplhat se až na pódium nebo se válet na obrovské posteli s polštáři. A zejména, nikdo je tu nebere jako nějakou přítěž, nýbrž jako rovnocenné a vážené posluchače. Bejbypank is not dead!
Kašpárek v rohlíku: Kašpárek NAVŽDY!
17. června 2009, Palác Akropolis, Praha
