Starosta metropole nejjižnějšího z pobaltských států spustil prvních čtrnáct semaforů, kde je zaběhaný piktogram opatřený sukénkou. Litva patřila k prvním evropským zemím, které udělily volební právo ženám.
„Ženy se všemi právy jsou podmínkou moderní společnosti. Celosvětově jsme v této věci teprve na půli cesty,“ reagoval na Twitteru litervský ministr zahraničí Linas Linkevičius.
První byl Nový Zéland
Letos v červnu si podobné výročí připomněly v ulicích tisíce Britek. Jako první přiznal volební právo ženám na celonárodní úrovni v roce 1893 Nový Zéland. V Evropě sehrály vůdčí úlohu Finky, kterým bylo volební právo přiznáno v roce 1906. V Československu získaly ženy volební právo v roce 1919. V Lichtenštejnsku se ženy dočkaly volebního práva dokonce až v roce 1984. Poslední politická bašta mužů v Evropě definitivně padla až v roce 1990, kdy švýcarskému kantonu Appenzell-Innerrhoden nařídil soud uznat volební právo žen, jež jim tam bylo v místních volbách do té doby upíráno, ačkoliv Švýcarsko toto právo uznalo v roce 1971.
