Ohlédnutí za Olympiádou: 11 typů fanoušků, kteří nás štvou u TV
Nakoupili jsme na Koule.cz brambůrky a další prasárničky nutné k fandění. Přeleštili jsme obří obrazovku, zkontrolovali baterky v dálkovém ovládání. Vytipovali jsme si sporty hodné sledování. Pozvali jsme kámoše. A pak se objevil typ, co to vždycky zkazil. Jaký typ kazil fandění vám?
- Ví vše o každém sportu a každém hráči. Je mu jasné, že to bylo přece jasné. No jasně, že 3. kolo nebo druhý poločas rozhodl. Díky jeho komentářům se nedá na nic pořádně soustředit. Doporučili jsme mu otevřít si blog ohledně sportu nebo se nechat zaměstnat v ČT. A hlavně k nám už nechodit fandit. Nikdy.
- Zavilý. Fandí sice stejnému manšaftu jako vy, ale vidí všechno jinak. Z neúspěchu viní rozhodčí, brazilské klima nebo rovnou mezinárodní konspiraci. Prvních pět minut to bylo vtipné, pak otravné a na závěr jsme ho nechali v obýváku samotného a šli na drink do kuchyně. Bacha na tyhle týpky.
- Nevěřící. „Jak je možný, že to netrefil?“, „Co pak to ten rozhodčí neviděl?“, „Jak to, že mám teplý pivo?“, „Jak je možné, že nás reprezentuje?“, „To už nejsou chipsy?“, „Jak to, že Sáblíková nemůže jet?“.
- Neutrální. Také se tomu hezky česky říká pan „snězte si mě“. Fandí vlastně všem a tak trošku nikomu. Chválí každých pět sekund. Jedno koho. Je otázka, zda to není jen robot, který předvádí, že je člověk. Rozhodně jsme ho nepovažovali za fanouška.
- Přepínač. Nevydrží u žádného sportu a přepíná všechny kanály, kde něco z Ria dávají. Přímý přenos nebo ze záznamu. Také má raději reklamy než sport. Holky to nemůžou vydržet, a když neúspěšně zabaví dálkové ovládání, odcházejí se z něj vydýchat často a hromadně na záchod.
- Nechápe, že se přítomná společnost opravdu přišla dívat na naše i cizí sportovce. Připadá mu, že musí hodit alespoň jeden joke za hru, kolo, nebo mač. Možná z něj bude vycházející hvězda Na stojáka. Ale spíš ne.
- Chameleón. „Na jeho místě bych…“, „Já bych to takhle teda určitě nehrál…“, „Já jako trenér…“. Na konci fandění vypadá jako jeho oblíbený sportovec nebo jako hostitel.
- Hlasitý. Je to ten, kvůli kterému přijela městská policie, když si sousedi stěžovali na hluk. A to prosím sousedi fandili taky.
- Amatér. „A za nás tam někdo hraje?“ Tímto úvodem to neskončí. Po celý večer klade jednu otázku za druhou. Odkážete ho, ať si to přečte na webu. Dodělá vás otázkou, jak se pouští Google.
- 5leté dítě. Kamarád ho vzal s sebou, chtělo fandit s námi. Po 5 minutách jsme pochopili, že hrát hry na počítači je pro něj lepší fandění. Problém byl v tom, že žádný počítač nebyl zrovna k mání.
- Moralizátor. Je to prostě kazič nálady. Místo o sportu se baví o tom, že Olympiáda v Brazílii se vůbec neměla konat, protože by se za ty peníze daly nasytit hladové krky. Má pravdu, ale koho to při Olympiádě a fandění zajímá? Už se těšíme na další…