Nový film Everest: Některé stereotypy prostě platí

Určitě si pamatujete ze svého posledního výletu na Sněžku, že když si krutá velehora usmyslí vás potrápit, nemáte proti ní šanci. Něco podobného zažilo i pár skupin amatérů, jež se v roce 1996 pokusili zdolat Mount Everest. A protože o tom teď v Hollywoodu natočili film, asi tušíte, že ne každý z toho vyšel živý. Přečtěte si recenzi na snímek Martina Svobody.

Islandský režisér Baltasar Kormákur dokazuje, že některé stereotypy prostě platí. Jakmile se dostane k dramatu, kde může uplatnit svůj severský cit pro chladné drama, nemusíme se bát, že by zklamal. V roce 2012 to bylo Hluboko o muži, který přežil ztroskotání uprostřed ledového oceánu a zázračně doplaval až ke břehu, aby nikdo netušil, jak mohl vyváznout živý.

Nyní se rozehrává podobná hra, jen v mnohem větším měřítku, kdy na nejvyšší horu světa šplhají Jake Gyllenhaal, Josh Brolin, Sam Worthington a Jason Clarke (a z pohovky je telefonicky podporuje Keira Knightley). Protože Kormákur dostal v americké koprodukci mnohem víc prostředků, je jeho příběh o lidské vytrvalosti a hrdinství především pastvou pro oči, tedy v případě, že zajdete do IMAXu. Tady se není moc o čem bavit, tenhle film patří na co největší plátno a na jakémkoliv menším než na tom největším v okruhu sta mil se na něj nemá moc smysl koukat.

Tenhle potenciál mrazivé podívané, kdy si na chladné kusy ledu můžete v smysluplném 3D skoro sáhnout, se rozhodně podařilo naplnit, Everest ale nenabídne ani o chlup navíc. Příběh je zcela „americký“, i když spíš než o propadnutí hollywoodským schématům jde u Kormákura o fascinaci lidmi, kteří bojují proti přírodě, což ovšem, na rozdíl od třeba Wernera Herzoga nebo Petera Weira, pojímá značně banálně: Prostě hrdinové čelí mocnému nepříteli, a když prokáží sílu vůle, hora se nad nimi někdy slituje.

Vzhledem k tomu, kolik komplexnějšího materiálu kontroverzní expedice z roku 1996 skýtá v otázkách profesionality organizátorů, arogance amatérů a soupeřivosti jednotlivých skupin, zamrzí, že se tvůrci rozhodli pro uhlazenou podívanou, ze které sice občas přeběhne mráz po zádech, ale to jako když se leknete ve strašidelném domě na pouti. Právě jako povedená atrakce pro IMAX je Everest rozhodně nenapadnutelný, řemeslně pevný, herecky bezchybný a seversky vkusný. Škoda že chyběla ambice na něco dalšího.