Noví X – Men: Budoucí minulost, do které je třeba vkročit dvakrát
X-Men: Budoucí minulost je elegantní prolnutí dvou odlišných světů, díky kterému proti sobě stojí jak skvělí herci, tak jejich postavy, které se ve dvou časových rovinách nacházejí ve vleku jiných tužeb i motivací. Škoda jen, že scénář filmu je komplikovaný natolik, že pro dokonalou podívanou se do kina budete muset vrátit.
Prvními X-Meny z roku 2000 nastavil režisér Bryn Singer směr moderních komiksových adaptací, které ve druhém díle dokázal dokonce trumfnout. Po jedenácti letech se k frančíze, jež ho proslavila, vrací a nelze říct, že by si toho na bedra naložil málo: X-Meni pod jeho taktovkou bojují v minulosti, aby zachránili budoucnost.
Právě v apokalyptické budoucnosti se ocitáme hned na začátku a s mutanty, potažmo i s lidmi, to nevypadá dobře. Vládu nad světem převzaly Sentinely – dokonalé stroje, původně vymyšlené jako obrana proti mutantům, která se ale vymkla kontrole a na niž jsou i superschnopnosti našich hrdinů krátké. Když se vše zdá být ztraceno, přichází profesor Charles Xavier (Patrick Stewart) se šíleným nápadem, jež by mohl nepříznivou budoucnost zvrátit. Potřeba je k tomu poslat mysl Wolverina (Hugh Jackman) do mladšího já a zabránit atentátu na vynálezce Sentinelů (Peter Dinklage), jenž zkázu lidstva odstartoval.
Nápad propojit dvě časové roviny je ambiciózní a ve výsledku i funkční tah, jak prolnout dvě odlišné kontinuity – singerovskou, reprezentovanou moderními X-Meny, a vaughnovskou, která vrátila známé hrdiny v První třídě (recenze: Začátek legendy v bondovském stylu) na úplný start a převyprávěla jejich zrod. X-Men: Budoucí minulost je tak vlastně elegantní prolnutí dvou odlišných světů, které umožnilo nenásilně a v rámci mezí i logicky postavit proti sobě jednak skvělé herce, ale hlavně jejich postavy, jež se v obou časových rovinách nacházejí v odlišných fázích života, poháněné jinými motivacemi i touhami.
Momenty, kdy na povrch vyvěrají odlišnosti, pochyby, konflikty, a rozpolcenost postav, které stojí proti sobě samým – to je právě to, co je na nových X-Menech dobré. V tomto směru dostávají ve filmu více prostoru mladší verze hrdinů v čele se stále stejně charizmatickým Ericem Lehnsherrem aka Magnetem v podání Michaela Fassbendera a Jamesem McAvoyem v roli profesora Xaviera. Překvapením je významné zapojení a dramatické vytěžení postavy Mystique (Jennifer Lawrence), obvykle paběrkující ve vedlejších rolích.
Potěší ale i nově příchozí a jak už to tak bývá, ti, které fanoušci série odsoudili po prvních fotkách, nakonec triumfují na celé čáře. Řeč je teď především o postavě Quicksilvera (Evan Peters), teenagera s šedivým přelivem obdařeného nadlidskou rychlostí, jehož sekvence v „bullet-time“ režimu bude jednou patřit mezi to nejlepší, co kdy Singer v X-Mení sérii natočil.
I přes veskrze pozitivní dojem se divák ale neubrání pocitu, že emočně mohli dojít postavy ještě o něco dál a že to, co filmu dodává energii, jej zároveň trochu sráží i do kolen. Jako by „katarze“ jedné časové linie v závěru oslabovala tu druhou.
Přestože motivy cestování v čase a pozměňování historie nejsou zas až tak sofistikované, aby se v nich divák ztrácel, a scénář Simona Kinberga nezatěžuje jarní blockbuster časovými paradoxy, obvyklou živnou půdou podobných námětů, i tak máte pocit, že Budoucí minulost je přesně tím typem filmu, kde se vše naplno vyjeví a zapadne do sebe až po druhém shlédnutí.
X-Men: Budoucí minulost
USA/132 minut/sci-fi
Režie: Bryan Singer
Hrají: Hugh Jackman, Michael Fassbender, James McAvoy, Jason Fleymng, Ian McKellen, Jennifer Lawrence, Patrick Stewart a další
Premiéra v ČR: 22. května 2014
