„Nevystříhal jsem se klišé, oujéé…“

Dlouhovlasý zpěvák Kamil Střihavka je znovu na scéně českého mainstreamu. Od jeho posledního alba Voo-doo! uplynulo šest let, které vyplnil hlavně intenzivním účinkováním v muzikálech. V regálech hudebních obchodů je ale možné najít jeho letošní novinku 365. Kdo však věří, že s novým Střihavkou přichází i nová hudba, měl by raději ponechat desku v poklidném životě dál na pultech.

Pan X se táže pana Y: „Nu dobrá, když se na 365 nedočkáme novátorství, dočkáme se tedy alespoň hudební zábavy?“ Pan Y odpovídá: „Nejspíš ne.“ Pan X: „Aha, tak ale když je jeho deska autorská, jsou tam třeba zajímavé texty?“ Pan Y: „Noo…“ Pan X: „Tak kvalitní hudba?“ Pan Y: „Jak pro koho.“ Pan X: „Ale kvalitní zpěv určitě!“ Pan Y: „Samozřejmě.“ Pan X: „Jistě, hloupá otázka. Tak jinak: máme tu vůbec nějakou změnu?“ Pan Y: „Ne. Promiňte, vlastně ano! Je tu nová doprovodná skupina Leaders!“ Pan X: „Skvělé! A jak se to promítlo do zvuku nového CD?“ Pan Y: „Nijak…“

Devět nových, víceméně fádně poprockových písní Kamila Střihavky vskutku nijak nepobaví. Snad kromě vyloženě škodolibého cynika, kterého by zpěvákova abstraktní nespokojenost vyjádřená v textech mohla rozesmát. Vyrozumíme z nich autorovu neurčitou touhu po samotě i obvinění opačného pohlaví z konce jednoho partnerského vztahu. Tento obsah je ukryt v místy velice podivných básnických metaforách. V melodiích skladeb není obsažen sebemenší posun ať už od dřívější Střihavkovy produkce, nebo od ostatních žánrově spřízněných tuzemských interpretů (až na vcelku zajímavou skladbu Srdcerváč). Kupříkladu úvodní Tvou vinou se bude skvěle hodit do hudebního programu současného Radiožurnálu někdy po ránu. Nenáročný tuctový poprock dá možnost lidem dojíždějícím do práce plně se koncentrovat na následující pracovní den.

Takže vzato kolem a kolem, nebyl vlastně pan Y tak přísným soudcem…

Kamil Střihavka: 365
Stopáž 36:02, vyd. Sony BMG