Nepojedeš nikam. Budeš doma poslouchat Muchu
Deska Josefene provokuje a leckomu může připadat kontroverzní. Dá se nad ní ohrnovat nos stejně rychle, jako se dá její autorka, zpěvačka Nikola Muchová alias Mucha zařadit do škatulky s popiskou frigidní feministky se zvráceným smyslem pro humor. Jenomže všechno je naopak.
Třiadvacetiletá samoživitelka (Nikola) Mucha z Kyjova není – navzdory písničkám Kamil nebo Josefene – femipunkový vetřelec, který pohrdá mužským pokolením. Zpěvaččin postoj k mužům sice formují neblahé zkušenosti s otcem její dcery Johanky, závislým na pervitinu. Tomu, jak je ventiluje, ovšem dává směr především její osobitost. Rýmovačku Kamile, Kamile, ty debile“ tak nelze chápat jako otřepanou rýmovačku, jíž zpěvačka posílá ke všem čertům všechny Kamily na světě. Mucha „jen“ ventiluje pocity, které se týkají jednoho konkrétního Kamila. A jejich úkolem je pobavit. A dost možná, že víc sebe než poslouchače.
Poslechněte si Muchu v Youradiu
Mušin humor na aktuálním druhém albu Josefene jako by trochu stagnoval, zároveň se zdá, že zpěvačka získala větší nadhled. Tak třeba písnička Nepojedeš nikam o nechtěném početí, tématu, které se jí bytostně týká; sama otěhotněla v osmnácti letech. Mucha se k situaci nestaví jako k tragédii, neřeší, že by svoje mladá léta měla trávit jinak, svobodněji. Naopak, se samozřejmostí sobě vlastní vidí na situaci pozitiva: třeba to, že v roli matky s nejistou budoucností se neocitá ona, ale její kamarádka. Někomu se tenhle smysl pro humor může zdát zvrácený, Muchu (a vlastně celé album) ale drží při životě.
Byť faktem je, že zhudebněné humoresky na první dobrou měly místo spíš na debutu Slovácká epopej, vzpomeňme třeba na cizí fúsy, které jsou stejný hnus, jako propocený autobus v písni Hygiena. Anebo na Ježíše, který dodnes mrdá v hlavě nejen Muchové, ale i půl milionu uživatelů YouTube, kteří výstřelek na téma náboženského fanatismu mnohdy těžko trávili.
Vykládat si Josefene jednostranně (jinými slovy: bez smyslu pro humor) znamená postavit Muchu ke zdi a dát rozkaz ke střelbě. Jenomže všechno, o čem chraplavým, naléhavým a zároveň ironickým hlasem zpívá, může mít milion významů. Mucha nebere samu sebe jako dívenku, která dostala do života nepoužitelné karty, a z těhotenství ve věku, kdy většina děvčat neví, co se sebou, naopak vytěžila nadhled, který jí za pomoci spoluhráčů Martina Kyšperského, Petra Zavadila a Štěpána Svobody dovolil vyprodukovat nebývale autentický debut a názorově i hudebně bohatou druhou 
nahrávku. Hudební postupy na aktuální nahrávce neodkazují na zpěvaččinu mladistvou posedlost Kurtem Cobainem tak jasně jako v případě první desky, chápeme to ale jako nevyhnutelný krok vpřed, který už nyní budí zvědavost, s čím přijde Mucha příště.
Mucha – Josefene
Celkový čas: 40:38
Vydavatelství: Indies Scope
Seznam skladeb: Nepojedeš nikam, Bere, Automatická, Erik, Kamil, Vege, Narkoraga, Josefe ne, Media, Jako ty