Němečtí Aloha From Hell poslouchají Iron Maiden. A chtěli by jet turné s Pink
Pětičlenná teenagerská kapela Aloha From Hell vystoupila jako zahraniční host na sobotním předávání hudebních cen Anděl 2008. Mladí Němci v poslední době boří hitparády a rozrůstá se obec jejich fanoušků. Navíc jim vyšla debutová deska No More Days To Waste a v rádiích kolují singly Don't Gimme That a Walk Away. Dost důvodů pro to, aby je Koule.cz vyzpovídala.
Považujete vystoupení na předávání hudebních cen Anděl za prestižní záležitost, nebo k tomu přistupujete jako k jednomu z mnoha koncertů?
Vivi: Je to pro nás samozřejmě velká čest. Jsme si vědomi, jak prestižní je to akce. Navíc je to náš první koncert v Čechách.
Jste německá kapela, ale zpíváte anglicky. Proč?
Vivi: Všechny nás odkojila anglicky zpívaná hudba, takže jsme si otázku, zda zpívat anglicky, nebo německy, nikdy nepoložili. Je úplně přirozené, že zpíváme v angličtině.
Jaké jsou vaše hudební vzory a koho posloucháte?
Moo: Nejvíc posloucháme rock nebo metal ze sedmdesátých a osmdesátých let. Hodně sledujeme starší kapely. Já mám například rád Guns’n’Roses.
Andy: Já mám rád Iron Maiden.
Feli: Europe.
Max: Judas Priest.
Vivi: Die Happy.
Poslechněte si mladé a talentované Aloha From Hell
http://www.youtube.com/watch?v=4ABNr9xYIAk
Nedávno vám vyšla první deska. Připravujete už materiál na další, nebo se spíš soustředíte na propagaci té první?
Vivi: Především se zaměříme na promo akce k první desce. Hodně taky zkoušíme, protože naši muziku chceme hrát dostatečně kvalitně. Ale zároveň už píšeme nové písničky. Tvořivý proces se prostě nedá zarazit.
Jakým způsobem skládáte písničky a kdo všechno se na nich podílí?
Vivi: Písničky vznikají dost různorodě. Andy a Moo často přinesou nějaký nápad, nad nímž si sedneme, probíráme to, každý má možnost se vyjádřit. Často to řešíme i přes mail, když někoho zrovna něco napadne mimo zkušebnu. Texty mám na starosti většinou já. A od té doby, co jsme se seznámili s producenty našeho alba, pomáhají nám i oni s konečnou podobou písní.
Na desce máte písničku Girls Just Wanna Have Fun od Cyndi Lauper. Čí to byl nápad, zařadit ji na desku?
Vivi: Chtěli jsme dát na album i nějakou cover verzi a volba padla právě na tuhle písničku. Máme pocit, že i když je poměrně stará, pořád má co říct, a všem se nám líbí.
Většina z mladých kapel, které se chtějí prosadit, jede turné s někým slavnějším. Plánujete něco podobného?
Vivi: Strašně rádi bychom… Ale uvidíme, zda se to podaří. Výborní jsou Nickelback, Fall Out Boy a rozhodně by nebylo od věci jet s Pink.
Vraťme se trochu do historie. Jak jste se poznali a dali dohromady?
Vivi: Fili a já se známe už od školky, Fili a Moo jsou bráchové. To je vlastně základ kapely. A v roce 2005 jsme se potkali s Andym a Maxem – a založili jsme skupinu.
V kolika letech jste osobně začali dělat hudbu?
Vivi (směje se a rukou naznačuje výšku malého dítěte). Přesně nevím, ale můj tatínek je zpěvák, takže zpívám vlastně odmalička.
Cestování na koncerty musí být hodně únavné. Jak se bavíte na cestách? Jak relaxujete?
Moo: Zatím to není velký problém. Vždycky nás něco napadne, jak se zabavit. Samozřejmě hodně posloucháme muziku, díváme se na filmy, hrajeme hry na playstationu. Baví nás i cestování.
Max: A hodně spíme (smích)!
Otázka na kluky: Vivi je velmi talentovaná zpěvačka s krásným hlasem. Nebojíte se, že vám po nějaké době uteče na sólovou dráhu?
Max: Ne, určitě ne.
Feli: To by nám Vivi nikdy neudělala.
Moo: Všichni se k ní chováme hezky, hýčkáme ji, že? (Vivi přikyvuje.)
Aloha From Hell
Německá teenagerská skupina, která zpívá anglicky, pronikla do podvědomí veřejnosti díky vítězství v soutěži Bravo Bandnewcomer za rok 2007. Hraje jednoduchý a energický pop-rock po vzoru Avril Lavigne nebo Kelly Clarkson. Tvoří ji pětice Andreas Gerhard (kytara), Felix Keith (bicí), Moritz Keith (kytara), Max Forman (baskytara) a Vivien Eileen (zpěv). U společnosti Sony Music vydala kapela v roce 2008 dva singly a v letošním roce dlouhohrající album No More Days To Waste.