Miro Šmajda ze SuperStar: Často přemýšlím nad tím, že vypadnu ven
Texty a hudbu si na první desku Čo sa týká lásky napsal rocker a finalista Česko Slovenské SuperStar Miro Šmajda (22) sám. Má dva fankluby, na jeho koncerty chodí děti i rodiče, na příští rok chystá klubové turné a z Košic se stěhuje do Prahy. Přesto se mu hlavnou honí, jaké by to bylo, kdyby štěstí zkusil někde, kde ho vůbec nikdo nezná. Třeba v Londýně.
V České republice nedávno proběhlo zkušební kolo státních maturit a lehčí verzi matematiky by nezvládla skoro polovina maturantů. Jak se na takové výsledky dívá Miro Šmajda, absolvent dvou ročníků architektury, kde je matematika předpokladem ke studiu?
Já bych si na maturitní matematiku asi troufnul. Chodil jsem na gympl, kde mě matiku učila milovaná paní Tomková, jedna z nejuznávanějších kapacit. Já měl z matiky sice trojky, ale na vysoké jsem s ní neměl žádný problém, vždycky jsem ji dal. Je pravda, že jsem dostával spíš horší známky, ale bylo to proto, že jsem to celý semestr nechával být a na zkoušku v osm ráno jsem se naučil od tří do šesti v noci. Věděl jsem, že mi to stačí, a bylo mi jedno, jestli dostanu A nebo E.
Možná to celé dopadlo špatně kvůli nervozitě a stresu studentů. Měli strach, že něco, co se 
jmenuje „lehká verze“, nezvládnou. Prostě si nemyslím, že by dnešní studenti byli tak hloupí.
Ty jsi studium architektury nechal být, protože se chceš věnovat muzice. Aktuálně ti vyšla deska Čo sa týká lásky, koncertuješ, máš kapelu Rosemaid. Dovedeš si představit, že by ses vrátil s kytarou na ulici, tak, jak jsi to předváděl v prvním kole SuperStar, kdy tě porota poslala na Václavské náměstí?
Nad tím, že bych vypadl ven a zažil dobrodružství někde, kde to neznám a kde mě nikdo nepozná, přemýšlím každý druhý den.
Jasně, všechno mám rozběhnuté dobře, lidi chodí na koncerty, s deskou jsem spokojený… Ale proč to nezkusit? Kdybych se zítra sebral a vypadl hrát na ulici do Londýna, nestyděl bych se za to.
Když se podíváš na weby absolventů talentových soutěží, dost často na nich v sekci koncerty najdeš hraní po různých obchodních centrech anebo na soukromých akcích. Předpokládám, že tvoje chystané turné nepoběží po obchoďácích, ale po klubech.
Jasně, s kapelou budeme hrát v klubech a kulturácích. Já jsem za celý rok po SuperStar v obchoďáku nehrál ani jednou. Striktně jsem to odmítal a bylo mi jedno, kolik peněz nabízeli. První obchoďák jsem zahrál až teď, 30. října. Vzal jsem to proto, že šlo o Chodov, což je fakt velké centrum. Bylo to tam super, hrál jsem unpugged a přišla spousta lidí.
Miro Šmajda a Smoke On the Water v SuperStar
Tvoje deska je venku pár dní, jaké máš reakce od lidí kolem sebe?
Velmi dobré. Jak od mladé generace, tak od té starší, a to mě těší ještě víc.
Mluvíš o generacích. Čo sa týká lásky je rockové album s relativně moderním zvukem a barvou, ale žánr samotný jako by se vynořil z poloviny devadesátých let. Na jakou cílovku vlastně směřuješ? Řada mladých lidí, kteří by mezi tvé fandy mohli teoreticky patřit, se s touhle muzikou vůbec nemusí ztotožnit.
Je těžké říct, co bylo in a co in bude. Poslechni si bicí, které na desce máme, takové bicí měli Whitesnake (
) na desce z roku 1987 a stále je to jednička.
Dobře, ale tvoje startovací pozice je, při vší úctě, trochu jiná.
Co se rocku týče, jsem takový polyžánrový typ a rád experimentuju. Třeba moje anglická tvorba je o mnoho progresivnější než tahle deska. Kdybych dělal anglické texty, pohyboval bych se asi v širším žánrovém rozpětí. Ale zpívat tvrdou muziku ve slovenštině mi přijde úchylné. Zní to zle. Měkčení, interpunkce, přízvuk… Absolutně se to nehodí. Pokud mám dělat muziku v Česku a Slovensku, je důležité najít kompromis, aby tvrdost a experiment nešel proti textu. Ostatně staré trendy se vrací, podívej se na kapelu Wolfmother (
.
The Time (The Dirty Bit), ve které Black Eyed Peas zasamplovali melodii (I´ve Had) The Time Of My Life z Hříšného tance do diskotékové podoby.
Jo. Slyším na to teď samé špatné ohlasy, ale za tři týdny z toho bude hit. Já se taky necítím žánrově omezený a myslím, že moje další deska bude zase úplně jiná.
Jaké publikum na tvoje koncerty vlastně chodí?
Malé děti i staré babky, což je krásné. Strašně silná je ale generace 40 až 50 let.
Že by rodiče, které své dcery doprovází na koncert jejich favorita?
Ne ne. Mám dva fankluby, které jsou rozdělené věkově. Jeden tak do dvaceti let, druhý od čtyřiceti výš.
Na jednom ze zmiňovaných fanklubových webů jsem narazila na články o tvém účinkování v taneční soutěži celebrit Let´s Dance, jejíž varianta Stardance zrovna probíhá v Čechách. Jaký máš vztah k tanci?
Mám velmi rád freestyle (směje se). Ale vážně. V soutěži jsem se naučil docela dost ze společenských tanců a určitě to jednou využiju. Živit se tím, jak se mě někdo ptal, ale rozhodně nebudu.
Podívejte se, jak tančí Miro Šmajda
http://www.youtube.com/watch?v=FlUPvxeyXao
S partnerkou jste se dostali až mezi poslední čtyři páry, pak jsi ze soutěže odstoupil. Proč?
Byl jsem hrozně nedočkavý před nahráváním desky. Měl jsem na to hrozně málo času, z různých stran šly tlaky, a tak jsem se rozhodnul.
Jaké tlaky? Od vydavatelství?
Ale ani ne. Neměl jsem prostě čas na psaní, na koncertování, hráli jsme jednou za dva týdny a to bylo hrozně málo. Věděl jsem, že i když budu v soutěži pokračovat, není to věc, které bych se chtěl v budoucnu věnovat. Navíc holky, které v soutěži byly, tancovaly mnohem líp než já. Měly své fanoušky, chtěl jsem, aby si to užily.
Poslechněte si Miru Šmajdu: Kvapky
Poslechněte si Miru Šmajdu: Trosky
Poslechněte si Miru Šmajdu: Čo sa týká lásky
Prý se kvůli muzice stěhuješ z Košic do Prahy
Ano.
Znamená to, že máš v České republice víc hraní?
Ano. Tak 80 % koncertů mám v Česku.
Je to tím, že Česko je větší? Nebo o rock nemají na Slovensku zájem?
Řekl bych, že tady není tak konzervativní trh jako na Slovensku. Tam řadě zajímavých a mladých kapel vůbec nedají šanci.
Myslíš, že v Praze to bude lepší? Na muzikanty, kteří „vzejdou“ ze SuperStar, se ostatní hudebníci dost často zprvu dívají skrz prsty, své by o tom mohla vyprávět třeba Aneta Langerová. Setkal jsi se ostatně ze strany starších kolegů s nějakými negativními poznámkami?
Něco se asi šušká, ale do očí mi nikdo nic neřekl. Ať si ale každý myslí, co chce, a poslouchá, co má rád. Proč bych se ale měl starat o někoho, koho nebavím? Mě zajímají lidi, kteří chodí na moje koncerty, pro ně svoji muziku dělám.
V jednom rozhovoru jsi říkal, že jediné, v čem ses po soutěži změnil, je to, že si dáváš víc pozor a jsi opatrnější. Nějaká špatná zkušenost?
Jsem strašně otevřený a upřímný člověk, nic moc neskrývám. To samé čekám i od druhých lidí. Kvůli téhle dobrácké naivitě jsem se ale několikrát spálil. Jasně, byly to maličkosti, ale dost jsem se poučil; nikdo ti nic nedá zadarmo, vždycky za to něco chce. Dávám si teď při jednání o byznysu daleko větší pozor.